02/01/2018
Parádní rozbor
LAVINOVÁ NEHODA, TRAGÉDIE V MALÉ STUDNIČNÍ JÁMĚ 5. 2. 2015
(KRKONOŠE, Studniční hora 5. 2. 2015)
Protože se každý rok opakuje skoro stále stejný lavinový problém, pokusím se ho znovu trochu otevřít. Ten problém se jmenuje: mráz, chlad, studeno, stín, první půlka zimy, …!!! V rámci krystalové přeměny je většinou uváděn až jako druhý v pořadí a lidé, alespoň podle mne, stále nejsou schopni „plně docenit“ tyto informace a především důsledky. Tzv. výstavbová přeměna anebo „jen“ promrzlý povrchový sníh hnaný větrem se prostě chová naprosto specificky a já bych byl velmi rád, aby si každý, kdo vyráží za takovýchto velmi chladných podmínek do terénu, tak aby se těch důsledků OPRAVDU BÁL!!! Nechci tady zase poslouchat moudra typu: nenadálé uvolnění laviny, nepochopitelná příčina, …
Vloni například došlo k zasypání čtyř klientů švýcarského horského vůdce v oblasti Brenneru přesně z výše uvedených příčin, a to i přesto, že varování o tomto problému bylo součástí několika předchozích lavinových předpovědí. Psal jsem o tom tady:
https://www.facebook.com/pg/Alpy4000.cz/photos/?tab=album&album_id=10154938395791014
Rok předtím došlo téměř za stejných podmínek k tragické lavině u Lizumerhutte 6. 2. 2016, kde zemřelo 5 Čechů:
https://www.facebook.com/pg/Alpy4000.cz/posts/?ref=page_internal
A protože je k popisu takového problému dobré uvést skutečné události, popíšu vám poslední tragickou lavinu z Krkonoš.
5. 2. 2015 si dva skialpinisté v Krkonoších splnili svůj SEN a chvíli na to zemřel třetí, jejich kamarád ...
Jedná se zatím o poslední lavinovou tragédii v Krkonoších
Celá tahle situace nabízí celou řadu klíčových momentů, u kterých je dobré se zastavit, pokud se chceme poučit, trochu se posunout zase ve vědění o lavinách dál … Navíc právě teď začíná probíhat TOTO OBDOBÍ, které stálo za tím, proč vůbec došlo k této lavině. Je to stejné období a defacto velmi podobné i další podmínky, proč došlo i k již výše zmiňovaným lavinovým tragédiím.
JENŽE U TÉTO MŮŽEME BÝT SVĚDKY TOHO, JAK ROZDÍLNÉ PODMÍNKY MOHOU BÝT NA JEDNOM KONKRÉTNÍM SVAHU TĚSNĚ VEDLE SEBE, KDY TENKOU LINII MEZI ŽIVOTEM A SMRTÍ TVOŘÍ HRANA MEZI DVĚMA HORSKÝMI KOTLY …
Ale vezměme to pěkně popořádku, tato událost se dá rozdělit do několika naprosto učebnicových bloků:
1. Co lavině předcházelo?
2. Lavina? Záchrana?
3. Proč? Co si hlídat? Lavinová situace? Sněhové profily? Počasí?
START, ZAČÁTEK TRAGÉDIE
“Perfektní, uděláme si volno, dneska luxusní podmínky, sjedeme si náš sen, pecka, jdeme do toho …”, tak takhle nějak obvykle zaznívají slova úplně na začátku před budoucí tragedií. Ano, elán, velká chuť splnit si svůj sen prostě k horám patří, ale … je ale nutné mít někde vzádu v mozku blikající výstražný semaforek a své sny korigovat podle blikajících barev semaforku!
Na parkovišti v Peci pod Sněžkou, vystupují dva skialpinisté s jasným cílem z auta ... Vypadalo to na nádherný den, všude kolem cca 10 cm kyprého parádního prašánku, na nebi pár mráčků a tuhle skvělou situaci navíc podtrhovalo téměř dokonalé bezvětří …
Po pár stech metrech prvotního stoupání se naskytne první pohled na CÍL, na Velkou Studniční jámu.
TROCHA HISTORIE – KRÁTKÁ VSUVKA
“Ano, musím přiznat, že tato stěna se stává takovým určitým mementem pro mnohé skialpinisty, kteří ji poprve uvidí. Kdysi, když ještě bývával v Kérkonoších sníh, byla hrana a horní okraj lemována výraznou převějí a vjet do takového svahu znamenalo buď podjetí celé této převěje ze strany, z boku a nebo pokus o sebevražedný seskok přímo z hrany převěje … Tato stěna nabízela dvě základní linie: buď přímo ve středu stěny dolů po nádherném celistvém sněhovém svahu a nebo přetraverzování, podjetí celé již zmiňované mohutné převěje úplně na opačnou stranu, nad úžasný centrální žlab, kdy už samotný traverz v cca 50° extrémně strmém svahu nad skalním pilířem bere dech a teprve pak najíždíte do fakt prudkého trychtýře, lemovaného skalami … V posledních letech je situace trochu jiná. Mohutná převěj díky nedostatku sněhu nemá šanci vzniknout a v centrální stěně není souvislý sněhový svah a vaše možná trasa vlastně kličkuje mezi skalkami a kameny, které zůstavají na povrchu patrné celou zimu …”
Oba dva skialpinisté se pokochají pohledem na svůj cíl a celková situace je stale víc a víc přesvědčuje, že je ten správný okamžik do tohoto extrémního cíle vyrazit … Když stoupají Modrým dolem tak se jim naskytne neskutečný zážitek. Prašanová pohádka, kam oko dohledne, všude se jiskří parádní a volně ložený prašan. Na chatě Děvín se mají potkat se svým kamarádem. A právě s ním mají mít domluven dnešní výlet. Oni vyrážejí dál, vzhůru od chaty Děvín podél lavinové dráhy a okolo Šilhavého kříže. Kamarád z Děvína za nimi teprve bude vyrážet.
BOD ZLOMU, UKOLÉBÁNÍ SE, KLID POHODA A KŘÍŽ - PRVNÍ VAROVÁNÍ …
Když stoupáte svahem či svahy mezi laviny MUSÍTE PROSTĚ ZNÁT HISTORII POČASÍ A UKLÁDÁNÍ SNĚHU a samozřejmě i LAVINOVOU PŘEDPOVĚĎ. Na povrchu, na pvrní pohled se vám vše totiž může jevit skvěle, bezpečně, ale … Od parkoviště až sem se vše muselo jevit naprosto dokonale, navíc aktuální počasí vše skvěle podtrhávalo. Šilhavého kříž mohl poprvé tyto skialpinisty upozornit, že né vše musí být OK!
Poprvé je mohl varovat tzv. Šilhavého kříž, který často bývá naprosto dokonale POUZE Z JEDNÉ STRANY obalen námrazou. Ano, přesně tak mohl být zdůrazněn rozdíl mezi poklidně napadaným prašánkem na povrchu všude okolo a výrazně narostlou námrazou vzniklou POUZE na některých částech kříže … Ano, právě tato výrazně narostlá námraza na levé straně kříže by mohla dnes poprvé skialpinisty varovat! Námraza vzniká růstem krystalů na ochlazovaných částech předmětů v tomto případě díky silně působícímu západnímu větru. V tento moment by se měli zarazit a ptát se, co se tady s tím počasím vlastně odehrávalo … Poklidně napadaný prašan a takhle výrazně narostlá jinovatka = VELKÁ VÝSTRAHA!
VELKÁ STUDNIČNÍ JÁMA, , PARÁDNÍ JÍZDA, SPLNĚNÝ SEN A DOLE DRUHÉ VAROVÁNÍ…
Po deváté doráží první dva skialpinisté k samotné hraně Velké Studniční jámy. Pomalu se začínají natahovat mraky. Poslední snímek bez mlhy z webkamery ze Sněžky tímto směrem je v 8.33, pak až následující den 6. 2. 2015 ve 13.33. (Škoda, protože pak bychom měli celou tuto událost jak na dlani, video s minutovými pauzami mezi snímky …)
Na první pohled je nic nebrzdí a tak si plní svůj sen, sjíždějí Velkou Studniční jámu až na její dno. Tvrdý podklad, trochu prašánku na povrchu, … takto lehce mohou získat naprostý I když klamný pocit jistoty. A co dál? Vůbec si nevšimli naprosto zřejmých čerstvých samovolných lavinek ze žlábků po levé straně (přesně s východní expozicí), druhé varování … Mezi tím k nim po jejich stopách dojíždí kamarád z Děvína. Následuje návrh – Malá Studniční jáma s parádními žlábky. Začnou tedy stoupat vzhůru podél pravé hrany … Přesně moment, že se jim všem takto na pohodu podaří sjezd Velkou Studniční jámou, budí velkou nedůvěru u mého kolegy, který skialpinisty přímo po nehodě vyzpovídával. Stopy na svahu hovoří ale za vše. Záchranné družstvo druhého sledu z Pece pod Sněžkou postupuje na místo neštěstí právě kousek pod tímto svahem ...
MALÁ STUDNIČNÍ JÁMA, , PARÁDNÍ PRVNÍ JÍZDA A … A LAVINA!!!
Počasí se pomalu kazí, natahují se mraky, což je vidět skoro na všech webkamerách. Za chvíli stojí nad dalším sjezdem a v cca 10.30 začíná do Malé Studniční jámy najíždět první z nich. Tady už je ale sněhu mnohem víc a navíc se opět jeví jako parádní prašan. První skialpinista zastavuje ještě ve strmém úseku kousek od skály pod kterou se úplně náhodou schová, Jen, co se dostane pod skálu, začne přes ní padat velké množství sněhu. Vůbec v tento moment netuší, že se jedná o poměrně velkou lavinu a že kromě sněhu přes něj letěli i jeho dva kamarádi ...
Vyleze z pod skály a myslí si, že si tam jen utrhl nějaký ten splazík a zbývající skialpinisti jsou ještě nahoře. Snaží se na ně volat. Začne na lyžích stoupat trochu výš. Pak sundává i lyže a stále volá a … a nic. (Stopy jsou ve svahu patrné ještě druhý den.) Dole, pod sebou uviděl něco jako lyži a hůlky. Začne sjíždět dolů. Teprve dole zjišťuje, že se jedná o LAVINIŠTĚ!
MALÝ STŘIH, POČÁTEK LAVINY A NÁSLEDNÝ PÁD V NÍ Z POHLEDU DRUHÉHO SKIALPINISTY
Jen, co první skialpinista zmizí za hranou, začne najíždět do stejného svahu i druhý a ... a s největší pravděpodobností chvíli za ním i třetí. Existuje samozřejmě možnost, že třetí se třeba jen posunul blíž k hraně a dostal se tak bohužel až do prostoru odtrhu a pak byl stržen, to jsou ale samozřejmě již jen neověřitelné spekulace. (Neexistují bohužel fotografie prostoru nájezdu těsně po sesuvu laviny.)
Ten, co najel jako druhý si nejprve může užívat sjezd, ale pak najednou PROBLÉM! Po pár zatáčkách se s ním celý svah dává do pohybu!!! Začíná se dávat do pohybu lavina a v tuto chvíli nikdo netuší, jaké až bude mít rozměry. Uvolňuje se v tu chvíli skoro celý svah Malé Studniční jámy, tři žlaby se spojují do velmi rychlého pohybu dolů na dno jámy.
Druhý skialpinista je za chvíli stahován dolů a začíná klasické lavinové peklo. Chvíli se rozjasňuje, pak zase tma, sníh se mu rve všude včetně pusy, pak skok, … , pak se najednou zastaví. Dýchací cesty má volné a navíc má jednu ruku nad povrchem, asi za 5 minut se mu podaří odhrabat se. Nemůže ale vstát, má poraněné koleno. Nachází se až v dolní části laviny, v čele laviny. Měl obrovské štěstí. Když se vzpamatuje, tak se snaží volat na kamarády. Za chvíli uslyší, jak na něj první skialpinista volá a že už volal Horskou službu.
LAVINA, ZÁCHRANA TŘETÍHO KAMARÁDA …
Skialpinista, který do svahu najížděl jako první a přežil jen zázrakem, protože se mu podařilo schovat pod skalním převisem, … Když si uvědomí, že se jedná o lavinu, okamžitě volá na Horskou službu a obratem dostal pokyny, jak postupovat dál a začal prohledávat laviniště.
Na Horský se mezitím rozbíhá záchranná akce: „Lavina, Malá Studniční, 2 lidi v lavině, zasypán jeden s pípákem, druhý bez …“
První skialpinista sestupuje po laviništi směrem dolů. Pípák stále nic nemá, snaží se i volat. Bohužel jen jeden ze zasypaných má lavinový přístroj u sebe druhý nemá žádný … Najednou se spolu uslyší alespoň dva. Třetí chybí a bohužel, zrovna on nemá pípák …
Na povrchu je ale vidět zlámaná lyže a dvě hůlky. Po chvíli zkouší hledající skialpinista tahat za jednu z hůlek, ta ale nešla vytáhnout. Začíná kopat a nachází hledaného skialpinistu v hloubce 80 cm. Okamžitě, po komunikaci s dispečinkem HS začíná částěčně vyproštěného kolegu resuscitovat. Vydatně mu v tom pomáhá i operátorka Záchranné služby, kam je po chvíli přepojen.
PROFI ZÁCHRANA
Operátoři ZS ihned aktivovali postup podle standardu lavinové nehody, který je pro takovéto případy vypracován. Na místo odstartoval vrtulník LZS Kryštof 6 ze základny v Hradci Králové a zároveň vyjela posádka RZP z Trutnova. Letečtí záchranáři cestou přibrali psovoda Horské služby s lavinovým psem a jeho kolegu a následně byli po 23 minutách od zavolání vysazeni za visu z vrtulníku poblíž místa události. Na místě přebírají okamžitě resuscitaci (50 minut).
www.zzskhk.cz
PO BOJI …
Záchranáři, kteří bojovali o život zasypaného třetího kamaráda náhle ustali se záchranou. V jejím průběhu zasahující lékař zjistil, že zraněný utrpěl vícečetná závažná zranění neslučitelná se životem. Proto byla resuscitace ukončena jako neúspěšná. Pilot vrtulníku mezitím odtransportoval druhého zraněného lyžaře na stanici Horské služby v Peci pod Sněžkou, kde se jej ujali záchranáři RZP. Po ošetření lékařem byl tento druhý skialpinista nakonec pozemní cestou transportován na chirurgii trutnovské nemocnice. Posádka vrtulníku následně realizovala transport těla zemřelého z nepřístupného terénu ke stanici Horské služby.
www.zzskhk.cz
FAKTA
10.30 cca – nájezd prvního do svahu
10.31 cca – pád laviny, po cca 5 minutách – sjezd prvního skialpinisty na laviniště, počátek hledání
10.39 – volání HS, o něco později se druhý skialpinista odhrabal, vzájemná komunikace
10.42 – volání HS na 155 (oznámení události)
10.43 – výzva LZS HK (lavina - zavaleny 2 osoby)
10.45 – vzlet LZS HK
10.51 – volání HS – přepojení na operátorku Záchranné služby, zahájení resuscitace
!!!10.59 – článek na Novinkách.cz
11.00 – mezipřistání vrtulníku v Peci pod Sněžkou, naložení 2x HS + pes
11.05 – přílet vrtulníku se záchranáři na laviniště
!!!11.11 – článek na Blesk.cz
!!!11.30 – článek na iDnes.cz
11.47 – odlet druhého, poraněného skialpinisty do Pece pod Sněžkou
13.42 – LZS HK – ukončení akce
LAVINOVÁ SITUACE PŘED SESUVEM A PO NĚM
Ihned po nehodě se do všeho vkládají media, vlastně dole v Peci jsou novináři dřív, než tam vrtulník přistál s prvním skialpinistou!!! Ano, v tomto státě vás media v klidu odposlouchávají na vašich uzavřených frekvencích, přesto, že nesmějí 😊
Okamžitě se vyrojila spousta komentářů a textů, které tuto nehodu a aktéry samotné nemilosrdně odsoudily. Dokonce i s tím, že sněhové profily byly, jako “řešeto” …
Valerian Spusta, iDNES.cz (5. února 2015)
Studniční patří k nejnebezpečnějším svahům, říká k tragédii znalec lavin
Jak hodnotíte konkrétně svah Studničné hory, kde se neštěstí stalo?
Malá Studniční jáma je jeden z nejnebezpečnějších lavinových svahů v Krkonoších. Od Sněžky po Sněžné jámy po obou stranách hlavního hřebene, tedy z české i polské strany, hrozí velké nebezpečí. Vítr nafoukal množství sněhu.
Proč tomu tak je?
Hodně srážek, střídání počasí a silné proudění vzduchu. I když zrovna nesněží, tak je to tam velmi nebezpečné, natož teď.
Bylo nezodpovědné tam lézt?
Ano, ze strany těch lidí to byl holý nesmysl. Nechápu to, že se tam mohl někdo vydat.
Jaká je struktura sněhu na hřebenech?
Sníh je nahoře jako sendvič, když ho rozkrojíte, jde jedna vrstva za druhou. Je to způsobeno silným větrem, který v uplynulých dnech přes Krkonoše valil sníh. Na hřebenech dosahoval až 130 kilometrů v hodině. Laviny jsou připravené, jen čekají na lyžaře až je odříznou. Opakuji, divím se, že za těchto podmínek tam lidé jdou.
SLOŽITÁ LAVINOVÁ SITUACE x NEDOSTATEČNÉ LAVINOVÉ ZNALOSTI
1. Neměli všichni lavinovou výbavu (dva ano, jeden neměl nic, dva měli helmu a jeden ne, nikdo neměl airbag)
2. Nezajímali se o lavinovou předpověď a ani o lavinovou situaci na místě
3. Do svahů nenajížděli takticky, tedy po jednom
Ano, tyto chyby jsou samozřejmě naprosto zásadní a člověka napadne, jak TO mohli vůbec dopustit … Vím, že “po bitvě, je každý general”, ale jsem pevně přesvědčen, že se v tuto chvíli nejednalo o podcenění konkrétní lavinové situace a nebezpečí. Jednalo se podle mne spíš o celkové nedocenění lavinové problematiky vůbec ... A právě z toho a neznalostí pramení výše zmiňované chyby. Prostě pochybuji, že by kdokoliv z těchto skialpinistů najížděl do zmiňovaných svahů, jako naprostý hazardér, pokud by měl odpovídající znalosti o lavinách. A právě proto hned v úvodu zmiňuji faktory, které je mohly dokonale uchlácholit a tím je zavést do smrtelné pasti …
ODPOVÍDAJÍCÍ ZNALOSTI
Za tímto slovním spojením prosím není potřeba hledat například vysokoškolské vzdělání v oboru lavin.
V tomto konkrétním případě stačilo znát pouze toto:
- Vznik lavinové situace (předchozí počasí, typy lavinových situací, rozpoznávání v terénu, …)
- Přeměna krystalů (pouze na základní úrovni, působení mrazu, působení sněžení a větru)
- Lavinová předpověď (rozsahy nebezpečí kolem nás, křehkost sněhových profilů, kritické sklony, …)
- Taktika bezpečného pohybu v lavinovém terénu (lavinové vybavení, jízda po jednom v kritických místech, jízda bez použití řemínků na hůlkách, případně I na lyžích, …)
- Nacvičená záchrana v daném týmu (co mít s sebou, jak vše používat, jak má záchrana probíhat) = bez lavinového přístroje NEMŮŽETE případně nalézt své kamarády a obráceně, kamarádi případně NEMOHU NALÉZT VÁS! Bez sondy je vše mnohem složitější a bez lopaty? Chcete být z laviny vyprošťováni holýma rukama?
- A ASI NEJDŮLEŽITĚJŠÍ BOD - Docenění důležitosti výše zmiňovaných bodů = základní krok k bezpečnému pohybu ve volném terénu!
Když vám nehraje jen jeden z výše zmiňovaných bodů, máte téměř vždy možnost otočky, návratu!
LAVINOVÁ PŘEDPOVĚĎ A SNĚHOVÉ PROFILY
Mnozí samozřejmě namítnete, že nejhlavnějším bodem by mělo být: DO LAVINY SE VŮBEC NEDOSTAT!
To se samozřejmě řeší hůř, pokud vás láká volný terén (a vůbec nemusí jít o extrémy!!!)
1. CO ZNAMENÁ KONKRÉTNÍ LAVINOVÝ STUPEŇ
Základním bodem by mělo být povědomí, co znamenají jednotlivé lavinové stupně a co si mohu ještě dovolit, kdy se začínám pohybovat v červených číslech a kdy bych byl úplnej blázen někam vůbec lízt!!!
Informace o lavinovém stupni vám celkem dobře popisuje:
- jak velké nebezpečí vám díky lavinám vůbec hrozí: rozsah lavin, možnost průstupu či sjezdu svahy
- jak rozsáhlé a nebo jak ohraničené či definované jsou kritické svahy
- jak je nebezpečí rozvrženo vzhledem ke světovým stranám a nadmořským výškám
- jak křehké je samotné uvolnění a rozsah vašeho působení do hloubky sněhového profilu a prostorově do stran
- jak strmé svahy ještě můžete navštívit či pokoušet
- v posledních letech se přidává I zásadní informace: Jaký lavinový problem máte očekávat a hledat
- a samozřejmě je důležité sledovat průběh předchozího počasí pro vlastní představu nebezpečí
2. DŮVĚRA V LAVINOVOU PŘEDPOVĚĎ
Pro rozhodování v terénu je tedy zásadní, že vyhlášený lavinový stupeň rozhodně platí se vším, co k němu patří. Pokud tato důvěra přestává fungovat a vrátí se sem například praktiky ještě z nedaleké minulosti, že se lavinovými stupni lidi například před víkendem strašili, aby se nic nestalo, tak pak vlastně nemáte v rukou nic a nebo si řeknete již památnou větu některých českých expertů: “za trojky přece laviny vůbec nepadají”.
3. NÁVRAT KE KOŘENŮM:
SLEDUJTE PRŮBĚH POČASÍ, SNĚHOVÉ PROFILY DOBŘE UDĚLANÉ VÁM JEN POTVRDÍ, CO UŽ VÁM POČASÍ NAZNAČILO!!!
Vytvořit či změřit sněhový profil NENÍ VŮBEC O TOM, že jste schopni rozpoznat správně všechny krystalky, které se v něm vyskytují! Samozřejmě i tento PRAZÁKLAD není vůbec jednoduchý, o tom žádná 😊 Problém ale je, že na jednom konkrétním svahu se dá změřit, celá řada sněhových profilů ale bohužel s výrazně odlišnými výsledky!!! A TO PRO VÁS ZNAMENÁ OBROVSKÝ PROBLÉM!
Všimněte si v prezentaci uvedených sněhových profilů: jeden byl udělán sice na místě laviny, ale bohužel ne v místě odtrhu a druhý byl udělán na naprosto podobném svahu (svými téměř všemi parametry) a téměř ve stejný čas, kdy došlo k odtrhu této osudné laviny.
Příjde vám tento sněhový profil, nějak zvlášť kritický?
Při 13. poklepání došlo k prasknutí (povrch byl ale nerovný), nevím jestli došlo k sesuvu horní vrstvy 15 cm “prašánku”, nebo jen části. Zbytek profilu perfektní, na základě takovéhoto profilu bych do TOHO s lidmi opravdu najel!!! Co mne na tomto profilu ale hned cvrnkne do očí, že presto, že se teploty pohybují už vice jak týden na hranici -10°C, tak se ve zmíněném profilu na východní expozici neobjeví žádný hrantozrnitý sníh …
TO PROSTĚ NENÍ MOŽNÉ!
Naopak v profilu z místa nehody je tam hranatozrnitého sněhu fúra, což by právě mělo budit velký respekt.
A přesně na to chci tady znovu a znovu upozorňovat. Pokud si chcete dělat sněhový profily, musí místo testování, co nejvíc kopírovat vámi plánovaný sjezd, ale toho vlastně nejste schopni pořádně dosáhnout ... Stačí menší odchylka, trochu jinak nakloněný svah a …
4. KDYBYCH, KDYBYCH, …
Kdybych byl v roli skialpinistů a měl se rozhodovat o těchto konkrétních sjezdech, tak by to byl velmi těžký úkol.
Působení počasí na tyto dva vlastně sousední svahy bylo značně rozdílné:
VELKÁ STUDNIČNÍ JÁMA
Epozice (natočení ke světovým stranám) – JV - JJV
Vítr – západní, dva a vice dní zpátky okolo 15 m/s, tzn. Sníh je spíš odfoukáván z celé plochy svahu!
Teplota – dlouhodobě okolo -10°C!!!
V okolí NEEXISTUJE PODOBNÝ A BEZPEČNÝ TESTOVACÍ SVAH!
Spoléhat se na to, že právě natočení svahu k větru a zároveň k působení slunce bude mít až tak blahodárný vliv, to bych asi psychicky nedal … I když bych o tom vážně uvažoval (a podle profilu z Labského dolu bych do toho asi i najet mohl), tak by pro mne byla jasná stopka ta velmi nízká teplota, ze které bych měl velkou obavu …
MALÁ STUDNIČNÍ JÁMA
Epozice (natočení ke světovým stranám) – SV - V
Vítr – západní, dva a vice dní zpátky okolo 15 m/s = smrtící kombinace směru větru a expozice svahu! Sníh je sem naopak převíván, nafoukáván a to za velmi nízkých teplot!!!
Teplota – dlouhodobě okolo -10°C!!!
Datum: 5. 2. – jasně napovídá o velikosti stinných svahů!!!
V okolí sice exituje podobný testovací svah, ALE TENTO SVAH BY BYLO NAPROSTO ZBYTEČNÉ TESTOVAT!
5. RADA ZÁVĚREM
Každá přeměna sněhových krystalů je přímo závislá na počasí. Počasí se dá na rozdíl od sněhu měřit celkem spolehlivě. Větší jistotu, než data z meteo stanic, asi v přírodě nemáte šanci získat …
