07/07/2025
Amen
Ve své stomatologické praxi se setkávám ve velké míře s množstvím polopravd a omylů. Jejich šíření napomáhá stále ještě nedostatečná informovanost koňské komunity, protože i některé běžně dostupné zdroje obsahují zavádějící informace. Dobré informovanosti nepomáhá ani neodborný a zastaralý přístup některých koňských „zubařů“.
Považuji za důležité seznamovat chovatele se současným přístupem ke stomatologickým prohlídkám a ošetřením koní, proto jsem připravil sérii příspěvků, ve kterých budu prezentovat některé běžně rozšířené názory a uvedu je na pravou míru. Řada z nich má totiž přímý vliv na chrup koně a tím následně i na celkové zdraví a pohodu zvířete.
Prvním tématem je frekvence zubních ošetření.
Setkávám se stále s názorem, že volat ke koni zubaře je zbytečné nebo že je potřeba volat až ve chvíli, kdy má nějaký problém. Nežere, nepřijímá ochotně udidlo. Mnoho koní však toleruje problém nebo bolestivost dlouho. Přehlédnutí nálezu pak může vést k tomu, že některé terapeutické přístupy již nelze použít. Například přehlédnutí progredujících infundibulárních kazů na horních stoličkách vede u řady koní k rozlomení stoličky a vývoji zánětu vedlejších nosních dutin. Pokud se však problém odhalí včas, lze u některých koní stabilizovat zub pomocí výplně nebo zub vytrhnout včas, než dojde k rozšíření problému do okolních struktur a vlivu na celkové zdraví a pohodu koně. Ale o tom třeba někdy jindy.
Optimální frekvence zubních prohlídek je u koní 1x ročně, u mladých koní do pěti let věku a u starších a starých koní nebo u koní se specifickými zubními obtížemi 1-2x ročně. Nelze například tolerovat názor, že u mladého koně po extrakci stoličky stačí zubní kontroly po dvou letech. To už je totiž příliš dlouho a protilehlý zub může omezovat optimální skus a způsobovat nekomfort. Stejně tak je potřeba pravidelně redukovat přerůstající okraje zubních řad, aby nedocházelo k tvorbě výrazných háků, jak můžete vidět na fotce.
