14/01/2022
Dnes pro vás mám jedno víkendové zamyšlení. Pro Okinawany je karate jedno z vodítek, jak v životě uspět. Jsem nesmírně šťastný, že tuto cestu mohu s nimi sdílet.
Mnozí říkají, že Japonci jsou jiní, ale když toto dočtete do konce, zjistíte podstatnou věc. Okinawané se snaží karate spojit se svým životem. Berou pravidla jako možnost sebezdokonalování.
Tuto krásnou esei napsal Sakiyama Sogen, Roshi, praktikující karate Goju Ryu a také zenový učitel na Okinawě.V překladu Sakiyama Roshi pojmenoval tuto esej True Karate Do.
Mnoho lidí má pocit, že jim chybí jejich životy, že skutečný život se odehrává někde tam venku. Aby tento pocit napravili, hledají vzrušení, rozptýlení, moc, peníze, sváry nebo se propadají pasivitou, čekají na víkend, čekají, až připluje jejich loď nebo až se jejich osudy změní. Žádná z těchto strategií ale nezbaví hlubokého pocitu, že něco chybí.
Rodina, práce, přátelé, komunita jsou součástí obrazu. Ale jeden způsob, jak napravit tento pocit dezorientace a prázdnoty, je věnovat se životu praxe, zaměřenému na dokonalost.
Dokonalost, ke které v karate směřujeme, začíná jako snaha o dokonalost techniky. Své úsilí zaměřujeme na sjednocení naší mysli a těla, abychom je dostali pod naši kontrolu.
Jak cvičíme týdny, měsíce a roky, naše těla jsou silnější, pružnější a zdravější. Překonáváme strach. Naše mysl se více soustředí. Naše vůle se stává odolnější. Naše emoce se stávají stabilnějšími. Dýcháme hlouběji. Proudění energie našimi těly se stává harmoničtějším.
Neúnavným technickým opakováním, můžeme projevit hlubší dokonalost. Ale naše mysl na to musí být naladěna.
Tradičně se tomu říká „dokonalost moudrosti“ a praktikuje se pomocí šesti prvků. Tyto prvky využíváme v praxi.
DÁVÁNÍ.
Dávat znamená mít k druhým velkorysý postoj, nic jim neodpírat: ne naše znalosti, ne naši energii, ne naši laskavost. Štědrý člověk je někdo, kdo vytváří energii, ne někdo, kdo se dívá navenek, aby ji poskytli ostatním.
MORÁLKA.
Může se zdát, že slovo „morálka“ má speciální význam. Může to znít jako něco represivního a omezujícího. V naší praxi karate je to osvobozující. Morálkou rozumíme nevykořisťování druhých, nevyužívání je pro peníze, moc, slávu a tak dále. Respektováním druhých vytváříme dobré podmínky pro praxi, osvobozujeme sebe i ostatní od rozptylování nepokojů a sporů.
TRPĚLIVOST.
To znamená trpělivost v aktivním smyslu – odolnost potřebnou k pokračování v cvičení navzdory překážkám, se kterými se setkáváme. Je to ochota vytrvat, znovu se zasvětit den za dnem, okamžik za okamžikem, trénovat. Trpělivost znamená vytrvat bez vzteku.
ÚSILÍ.
Být milý nestačí. Ani jedno není tvrdé, talentované nebo složité. Dostali jsme vzácný lidský život – tělo, mysl, naše nadání. Můžeme je využít k prospěchu sobě i druhým, jen když je nezanedbáme, jen když je maximálně využijeme. Je zapotřebí neúnavného úsilí, abychom se nenechali rozptýlit maličkostmi, abychom se vyhnuli vrtkavosti, samolibosti, egoismu a rigiditě, které mohou mařit plodnou praxi našeho umění.
ROZJÍMÁNÍ.
To neznamená pouze meditaci v sedě. Je to uznání potřeby všímavosti ve všech věcech, které děláme, myslíme a říkáme. Je to praxe stability mysli, vedoucí ke koncentraci, nezbytná pro hlubokou praxi.
Šestým prvkem je MOUDROST.
Zasvětit se praxi zaměřené na dokonalost je všezahrnující závazek. Toto je druh života, který můžeme kultivovat prostřednictvím karate. Nabízí nám způsob, jak žít plně lidské životy. Důsledným zaměřením na technické mistrovství se posouváme hlouběji a hlouběji. Naše cvičení karate musí být energické, praktické a efektivní. Ale zastavit se tam znamená vynechat to, co je v naší praxi nejcennější. Zastavit tam skutečný poklad karate života zůstává pouze možností.
Nikdo z nás se nemusí zastavit před tím konečným. Měli bychom prostě dál trénovat upřímně, každý den. Úspěch se neměřil navenek, ale dosáhl životem zasvěceným praxí dokonalosti.
Toto je vzkaz, který nám zde zanechali naši učitelé. Je na nás, abychom pokračovali.
