06/01/2021
Proč děti pláčou?
Jako praktický zubní lékař, který poskytuje celé spektrum péče, vidím v jakém stavu je chrup dětí a není to krásný pohled. Přes uklidňující řeči o dostatku zubních lékařů a směřování k populaci bez kazu, které bude dosaženo chytrým mobilem v rukou paní učitelky za femtosekundu, vidím děti, které navštíví zubního lékaře poprvé v 7, 8 ale i 13 letech, a již mají tak rozsáhlé kazy, že jediná možnost je extrakce. A je to nepříjemné nejen dítěti, rodičům, ale i mě. Kdo za to může? Těžko najdeme jednoho viníka. Bylo by snadné na někoho ukázat, vynést rozsudek a minimálně se pohoršit, ale to nic neřeší. Jako jeden zubní lékař mohu edukovat, ale neooravitelné neopravím. Musí se opravit systém, musí se edukovat veřejnost a politici., s důrazem na primární, ale i sekundární prevenci. Jen pak je možná změna.
Jak to vidím? Úhrady za výkony u dětí jsou nízké, trestuhodně nízké a tak rodiče ač mají ošetřujícího zubního lékaře, ten místo pro dítě nemá. Dětský pacient je náročnější na čas. Rodiče pak zoufale volají do jiných ordinací, aby se dozvěděli: "Děti nebereme". Osobně děti svých pacientů beru vždy, ale je to kapka v moři. Síť pedostomatologů již dávno neexistuje a je to vymírající specializace. Kolegové a kolegyně, kteří by se rozhodli pro tento obor, i přes sebevětší lásku k dětem, prostě účty nezaplatí. Jako společnost se dušujeme, že chceme pro děti to nejlepší, ale na péči o jejich chrup, jsme tak trochu zapomněli. Jsme v tom všichni a jen pokud všichni budeme táhnout za jeden provaz, s tím můžeme něco udělat. Odpovědnost za ten dětský pláč leží na nás všech dospělých, pojďme s tím něco udělat.
