04/08/2026
Hodní koně?
"Já mám takové štěstí, že mám všechny moje koně takové hodné", pravila jsem jednou (a je to již hodně let zpět) mé nejlepší kamarádce, která se koním také věnuje celý život. Podívala se na mne a odpověděla. "To není štěstí na hodné koně. Kdyby to byl jeden, tak to bys mohla mluvit o štěstí. Ale ty je máš hodné všechny a celý život, to není štěstí, to je tebou." Zasmála jsem se tomu a myslela jsem si dál, že jsem prostě jen měla v životě štěstí.
Postupem času jsem získávala do skládačky stále více pasujících kousků a zjistila jsem, že to asi opravdu nebylo jen o štěstí. Narodila jsem se do koňařské rodiny, ale výcvik koní tam probíhal "po staru." Maminka měla nesporný cit pro zvířata, ale metoda "cukr a bič" byla používaná nejen na zvířata, ale i na nás děti. Nebylo to něco, v čem jsem chtěla pokračovat a hledala jsem jiné cesty. Jak u dětí, tak u zvířat.
V dobách, kdy sportovní koně stáli na boxu a do výběhu se raději moc nepouštěli, aby se nezranili, jsem vzala svého nejlepšího koně a vyhodila jsem ho od jara do pozdního podzimu na pastevní ustájení do stáda. Ano, v době sportovní sezóny nebyl v boxu, ale venku. Nastalo všeobecné zděšení, že si Farlow neodpočine, že nebude mít energii na práci, že se zraní. Nic z toho se nestalo a jediné, co se změnilo, že Farlow dávno žije ve venkovním ustájení celoročně. Dnes máme mnoho informací, ale já to udělala v době, kdy to zase tak probírané téma nebylo. Jen jsem cítila, že to je nejlepší, co pro své koně mohu udělat. A bylo.
Jak šel čas, vstoupili mi do cesty osudoví trenéři. Prvopočátek začal u Zuzany Schramm, která mi ukázala, že cesta ke sportovnímu ježdění může být jiná. Pak to byla a stále je anglická trenérka Alison Robbins, která byla mou velkou učitelkou a stále si jejích rad nesmírně vážím. Ovlivnil mne i Gerd Heuschmann a v posledních letech mám tu čest spolupracovat s Karin Leibbrandt, která nás učí korektní a především zdravý trénink koně. A právě díky Karin jsem si uvědomila, že moji koně byli ti "hodní koně" právě díky mé intuici dělat věci trochu jinak. Nevěděla jsem proč se to děje, nevěděla jsem jak to dělám, ale Karin mi ukazuje právě to PROČ a mé snažení dostalo jasný popis, řád a trénink dostal strukturu. Momentálně jsem studentkou Sportovního a rehabilitačního trenéra právě pod Karin a díky všem, kteří se na tom podílí, za možnost se dále vzdělávat a dávat věcem jejich pravá jména. Trenérství není o složení instruktorské licence. Trenérství je o celoživotním vzdělávání i o tom si přiznat, že něco nevím a hledat cesty, jak to vyřešit.
Tak mějte krásné léto a hodným koním zdar! A kdybyste někdo chtěl trénink se mnou,, jsem tu 🙃