27/01/2026
Mám 5. Dan v Aikido. Oficiálně. Udělení 5. Dan Aikikai Hombu Dojo přišlo z Japonska v neděli 11. 1. 2026 po mých 28 letech cvičení Aikida. A na stáži Aikido Česká Republika teď o víkendu v Hostivicích jsem ho dostala od Michele Quaranta shihan i fyzicky.
Diplom je krásný, velký a jiný než předchozí dany. A tak přemýšlím, co to vlastně je, 5. Danový stupeň? Co to znamená?
Aikido jsem začala cvičit v roce 1997, abych se hýbala a dělala něco, co bych "mohla cvičit a učit se do konce život". Chtěla jsem dělat TaiChi, ale nenašla jsem vhodný klub. Moje sestra Martina cvičila Aikido už rok, stále chodila nadšená a lámala mi zápěstí. U toho se pořád chechtala, její energie mi učarovala. Tak jsem se šla podívat na trénink, co to vlastně je. Ani to nevěděla. Šla jsem tam tajně.
První lekce mě dostala. Můj tehdejší mistr, Václav Kubát, vedl hodinu a ukazoval dechová cvičení. "Tady máte ruce takto, směrem ven... to je vaše vnější sféra a tu si musíte bránit. A tady máte ruce dovnitř, to je vaše vnitřní sféra... a ta musí být čistá, musíte se o ni starat." Nikdy nezapomenu, co řekl.
Neměla jsem tehdy ani jedno, ani druhé. Ani pořádné hranice, ani čisto v sobě. Pracuju na tom od té doby, a od té doby v obou těchto sférách něco upravuji, čistím a řeším. Nevím ani, zda to má vůbec konce, spíš jsou to všechno jen schůdky jedné a té samé cesty.
Aikido mi do života záhy přivedlo mého životního partnera, Senseie Michela Quarantu. Založili jsme s ním v roce 2021 v Praze klub, Aikido Ikeda Dojo Praha. Cvičím v něm a starám se o něj od té doby. Je to tu pro mě jako druhé DOMA.
Zajímavá shoda. Slavíme letos také 25 let od jeho založení. To je ještě potřeba oslavit. Máme přes 50 dětí a v průměru kolem 25 dospělých a dorostenců. Prošlo nám klubem za ty roky hodně skvělých lidí, také hodně dětí, ale máme celkově velkou stabilitu členů.
Svůj první černý pásek, 1. Dan, jsem získala v roce 2002. S Michelem, 7. Dan Aikikai Hombu a velmi respektovaným učitelem Aikido, jsem procestovala a procvičila svět.
Roky jsme spoluorganizovali nespočet seminářů v Čechách i na Slovensku. Slavné stáže byly hlavně Letní školy v Sadské a v Horní Branné v letech 2000 až 2017. Kdo tam byl, nezapomene.
Odpřekládala jsem stovky hodin desítek stáží. Doprovázela jsem Michela po všech možných zemích Evropy i světa, kde mám teď v mnoha zemích přátele a kolegy. 🥰 Vedou své kluby, svá dojo a své asociace. Jsme na té cestě spolu. Mají vysoké danové stupně a s Aikido i se svým životem to berou vážně. To mě na tom baví.
V lednu 2022, v temné době Covidu, jsme se rozhodli založit novou organizaci sdružující kluby tady v Čechách na podporu rozvoje Aikido u nás: Aikido Česká republika, z.s.
Jsem v ní zakládající členkou a víceprezidentkou již 4 roky. Pečuji o naše fungování uvnitř a o vztahy navenek, celkovou koordinaci. Pořád kolegy otravuji s novými nápady, aby věci byly konstruktivní, transparentní, správné, postavené na důveře, poctivosti, jasných pravidlech a spolupráci. Snad to se mnou nějak přežijí.
Podařilo se nám spolu s mými kolegy, Ríšou Wasserbauerem z aikidoprokazdeho.cz, Vladimirem Váchou z Českých Budějovic, Lukášem Kulhavým z Aikido Jih, Mírou Šmídem z Aikido Ikeda Dojo Beroun a Petrem Iblem z Aikido Ikeda Dojo Kralupy za pouhé 4 roky udělat neskutečnou práci.
Kluci, Vláďa a Petr dostali teď o víkendu své Dany také, Vláďa 5. a Petr 6. Dan. Zaslouženě.
Organizace je plně funkční a hlavně, je nám v ní dobře. Jezdí k nám lidé z celé Evropy a teď se chystáme na stáži v Mělníku i na malou delegaci z Japonska.
Aikido mě doprovází i v mé profesi kouče. Vidím mezi těmito dvěma světy nespočet paralel. Nejvíce je pro mě osobně spojuje právě filosofie Ai - Ki - Do. A lidé. Je to pro mě druhá rodina.
Mám ze svého danu radost a děkuju všem, kdo mi v něm na mé cestě Aikido pomohli. Jsem šťastná, že Michele Quaranta shihan je na tom dobře a že nás může dál učit.
Jsem nadšená, že v dojo cvičím s Miroslav Šmíd, protože je s ním klid, pohoda a radost být na tatami. Je to energetická vzpruha.
A jsem ráda, že nám šlape jak dojo, tak v Aikido ČR. Všude je ale stále co dělat, vylepšovat a tunit. A tak tím cesta nekončí. Jen se otevírá nějaká nová. Těším se na ni.
