15/02/2021
Zpráva o výsledcích průzkumné výpravy do Českého Středohoří:
V sobotu náš expertní tým Ústavu pro průzkum méně známých skihercynských a skialpinských destinací (ÚPMZSSD) vyrazil na výzkumnou expedici do Českého Středohoří. Situace byla jasná - půlka Krkonoš zavřená, druhá půlka přelidněná, sníh i v nížinách, to si žádalo nové objevy!
České Středohoří, zejména jeho jižní část, se pak jevilo jako takřka ideální skihercynská lokalita. Považte - strmé kupy vulkanického původu, navíc na loukách a stepích, nikoli v lese! Jeho proměna ve vysněný cíl českých skihercynistů má však dva drobné háčky: 1) jde o jedno z nejteplejších míst v Česku, 2) jde o jedno z nejsušších míst v Česku. Tudíž spoléhat se zde na sníh úplně vždy úplně nejde...
Po příjezdu pod Ranou náš expertní tým zjistil, že jsme zde na nějaké velké objevování poněkud pozdě, neboť z vrcholu právě sjíždějí dva domorodci na širokých lyžích. Zklamáním je slabá sněhová situace, pro kterou ing. Jiroušková a ing. Holub zhodnotí vrchol nehodný nandavání lyží. Skihercynsky tak na vrchol vyrážíme pouze s kolegou mgr. Poláškem.
Na Rané (a okolních kopcích - Oblíku, Milé, ...) by to oproti současným sněhovým podmínkám chtělo ještě aspoň dvacet centimetrů sněhu. Výstup na lyžích nahoru je bezproblémový, jsou -li vám však lyže milé, sjet lze pouze severozápadní svah pouze ze sedla, a na jihovýchod pouze po turistické cestě. V sobotní situaci zde bylo více skihercynistů, než sněhu.
Po výzkumném neúspěchu v Lounském Středohoří vyrážíme na Milešovku, kde kolegové z ČHMÚ slibují 47 cm sněhu. Zde pod její severní stěnou je již sněhová situace natolik příznivá, že lyže nazouvají i ing. Holub a ing. Jiroušková. Vrchol Milešovky je porostlý dubovými a březovými lesy, které jsou v severních sklonech v dolní části hory relativně průjezdné. V horní části hory je vyhlášena národní přírodní rezervace, proto je jedinou pro přírodu šetrnou sjezdovou linií průsek nákladové lanové dráhy. Vizuální kontrola jižních, strmějších svahů Milešovky neodhalila žádnou možnou sjezdovou linii.
I na Milešovce se setkáváme s několika domorodci na širokých lyžích, či dokonce na snowboardu. Není také divu - průsek nákladové lanovky nabídl úplné prašanové orgie v náročném terénu. Níže se pak lze rozjet i do lesa kolem tohoto průseku. Milešovka tak byla experimentálně prokázána za sjízdnou, ovšem ještě by pár centimetrů sněhu navíc snesla. Opět jsme však nebyli první lyžaři na vrcholu...
S mgr. Poláškem však nejsme tímto částečným úspěchem zcela uspokojeni. A tak zatímco se ing. Holub a ing. Jiroušková pro daný den vzdávají dalších výzkumných ambicí, my vyrážíme hledat nějaký letos zcela panenský vrchol. Nalézáme jej v podobě Kletečné. Zdejší staré a světlé dubové lesy, výše pak rozvolněné březové lesostepi, a absence územní ochrany přírody, vypadají na první pohled jako ideální sjezdový terén. A na vrcholu jsme s lyžemi letos skutečně první! Brzy se však také ukazuje důvod - svahy Kletečné jsou ve všech expozicích posety balvany, a najít zde tak pro lyže bezpečnou sjezdovou linii je při těchto sněhových podmínkách nemožné. Chtělo by to tam aspoň ještě další půlmetr, takže cca 1 metr sněhu na sněhoměru na Milešovce. V takových sněhových podmínkách by šlo o vskutku jedinečnou skihercynskou lokalitu...
Náročným výzkumem jsme tak unaveni, že si celý výzkumný tým bere na další den dovolenou a radši vyráží za skihercynismem do provařených Krkonoš...
