15/07/2026
Jedno slovo, které nemá zrovna nejlepší pověst. A já ho od klientů slyším moc ráda.
„Vlastně…“
Na začátku rozhovorů skoro nezazní.
Jak se ale myšlenky postupně skládají, začne se tohle nenápadné slovo objevovat mnohem častěji.
„Vlastně… když o tom tak mluvím…“
„Vlastně mi teď dochází, že…“
„Vlastně to není ani tak o…, ale spíš o…“
„Vlastně jsem celou dobu řešil(a)… a ono je to vlastně o…“
A o chvíli později:
„Jo… teď mi to dává smysl.“
„Teď mi to konečně zapadá.“
To malé „vlastně“ mám v koučování ráda. Protože je to často okamžik, kdy se objeví nová perspektiva a věci začnou dávat smysl.
Vlastně když o tom tak mluvím…
je to trochu jako v krajině.
Někdy stačí popojít o pár kroků a podívat se z jiného místa. Najednou je jasnější, kudy dál.:-)
