01/10/2024
Druhá sezona "Béčka" je za námi.
Jak už napovídá nadpis, tak jsme v sobotu posledním kolem VCB v Bořitově ukončili naši druhou sezónu. Tím pádem je ten pravý čas sepsat nějaké to hodnocení, co se povedlo, co stálo za prd a třeba trochu prozradit plány na další rok. Začneme tedy tím, co se nám povedlo. :-)
Jako největší úspěch týmu beru to, že jsme až na dva závody dokázali odběhat soutěže ve stejném složení. Od prvních tréninků byla v týmu parádní nálada, jenom to občas narušil jeden polo psychopat svým křikem, když se mu něco na útoku nelíbilo. Postupem času jsme se zlepšovali a nabírali sebevědomí. Vrchol přišel na Orlici, kde jsme zaběhli týmový osobák 16.06s.
Další pozitivum je 21 zaběhnutých 16tek z 34 odběhnutých závodních pokusů. Co nás mile překvapilo a co se v minulosti nestávalo, při našich pokusech jsme měli pravidelně kolem dráhy spoustu velice hlasitých fanoušků a tímto bych jim chtěl za celý tým moc poděkovat. :)
Teď je čas na to, co se nepovedlo...
Jak už jsem psal v minulém článku, nevyhnuly se nám různé zranění, větší, či menší. Chtěl bych napsat, že se na nás podepisuje i trochu věk některých z členů, ale největší problém se zraněním měl náš téměř nejmladší. Od Letohradů jsme nemohli trénovat v naši standartní sestavě a to se muselo podepsat na našich výsledcích. Jak to tak píšu, tak si uvědomuji, že tohle byl vlastně náš jediný problém a dál není co týmu vytknout. Tímto chci moc poděkovat "Goosovi", tři týdny nám jezdil na tréninky a bez něj bychom to měli ještě mnohem složitější :-)
Ještě jedna negativní věc se teda stala, ale tu bych už chtěl zahrnout do plánů na příští rok. Bohužel nás po letošním roce opustí náš strojník. Za celý tým mu děkuji za odvedenou práci, mnoho nových šedivých vlasů, vykřičené hlasivky a spálené nohy z Nevcehle :-D "Emil" to s námi a konkrétně se mnou neměl vůbec jednoduché, ale musel projít rychlokurzem na strojníka a nakonec se z něj stala opora týmu. Na příští rok tím pádem zase budeme hledat někoho, kdo si troufne obsluhovat náš "atomový reaktor" :)
Z toho co jsem napsal výše je jasné, že hodláme běhat ještě i následující rok. Nejdříve ale musíme doléčit bolístky, až poté se můžeme vrhnout na další, asi šedesátou pátou zimní přípravu. :D Snad půjde vše podle plánu a na jaře se uvidíme s lepší formou, než letos :-)
Ještě bych se chtěl vrátit k jedné věci, co nás během roku občas potrápila. Na můj vkus až moc často nám psaly týmy, že chtějí od nás někoho půjčit. Teď si možná leckdo může říct, no a co, však je potřeba si pomáhat, hasiči to přece mají ve své podstatě ne? No jasně, máte pravdu. ALE! Většina z nás už má své roky. Vypadnutí jakéhokoliv člena ze sestavy kvůli zranění je pro nás konec sezóny. A když si k tomu člověk přičte, že každá naše následující sezona může být poslední, tak je jasné, že půjčíme kohokoliv z nás pouze vybraným kamarádům a to pouze za předpokladu, že je ten daný člen tým zdravý. Dovolím si tu zmínit jeden speciální tým, který nám psal nejčastěji. Kluci z SDH Zahnašovice, prosíme vás, přestaňte nám psát o půjčení a zkuste si půjčovat od nějakých svých dobrých kamarádů. My vás vždy odmítneme a pak se cítíme blbě, že jsme nepomohli a to nikdo nechce :)
Na závěr to chce nějaké to pozitivní slovo. :)
Za výsledky, co jsme letos zaběhaly není jenom náš samotný tým. Pomohlo nám plno lidí a všem chci moc poděkovat. Každý jeden z vás má podíl na tom, co se nám letos povedlo a věřte tomu, že my si té pomoci moc vážíme :)
Na příští rok máme velké plány promluvit do top5 v Extralize a pokud by to šlo, možná i lépe. Máme toho ještě hodně co zlepšovat, ale to nás právě na celém tom nejvíce baví. Odstraňovat chyby a neustále na sobě pracovat. :-) Teď se na nějaký ten čas odmlčíme, ale jak bude něco zajímavého o našem týmu, určitě to sem napíšu :-)
