20/11/2025
Světový pohár. Anebo jinak nazvaný závod pro ty nejlepší. Nevyhráváte ho každý den. Jakože vůbec. Vlastně … se to nemusí povést nikdy. A pokud se to stane, je to vždy něco výjimečného. Vždyť v kalendářním roce 2025 se něčím takovým může v olympijských sportech pyšnit pouhá desítka Čechů. Lukáš Krpálek, Marie Horáčková, Jakub Tomeček, Jiří Přívratský, Terka Kneblová, Kuba Krejčí, Ondra Cink, Sára Kousková, Matěj Rampula a Martin Fuksa. Slušná sestavička. Takový all star team. A dnes … dnes se k nim přidal Alex Choupenitch.
Ale pojďme postupně.
V Tokiu získal olympijský bronz. Splnil takovou tu nepsanou kvótu, že na každých hrách pod pěti kruhy vyletí někdo, koho náš národ vlastně vůbec nezná … ale nejednou ho ve vteřině oslavuje. A tak to má být. To není nic proti fanouškům, a ne každý může do detailu sledovat všechno. Nicméně ti, kdo trochu mají o šermu povědomí, tak věděli, jakým obrovským talentem Alex je.
No a v Paříži? Tam od něj zase všichni čekali veliké věci. A přišlo relativní zklamání, když Choupenitch vypadl v osmifinále. A ne úplně všeobecná popularita šermu ukázala svou stinnou tvář. Nikdo neřešil, že Alex narazil na Guillauma Bianchiho … jednoho z nejlepších fleretistů planety, který je světovou čtyřkou … a byl tehdy favoritem.
Alex prostě prohrál. A mnoho lidí si tak začalo myslet, že to jako byla v Tokiu náhoda. No … tak rozhodně nebyla.
A ukázal to už minulou sezónu. Já zkusím trochu přiblížit, jak ten šermířský ročník vlastně vypadá. Pokud vynecháme světové a evropské šampionáty … má sezóna maskovaných mužů s drátem vedoucích ze zad … svůj seriál vrcholových závodů, které se jmenují Grand Prix a Světový pohár. No a od roku 2010 jich je vždycky jen OSM (5x SP a 3x GP).
No a Alex … z těch osmi velkých podniků … skončil minulou sezónu hned 4x na bedně! Petarda! Třetí Tunis, třetí Paříž, druhý Turín, druhý Káhira. A ony už ty placky jako nejsou úplně zadarmo. Vlastně zcela naopak. Na ty turnaje dorazí vždy přes 200 těch nejlepších šermířů z celé planety. A klidně dvacet z nich to může vyhrát. Šerm je opravdu vyrovnaný a rozhodují v něm nuance. Nedá se moc předvídat. Do florbalu fakt daleko. A frajeři na bedně se celkem točí. Za posledních 15 let … tedy od zavedení systému osmi velkých závodů … dokázal více jak 4 bedny v sezóně (a tedy být lepší než Alex) … získat jediný fleretista, další Ital Alessio Foconi.
Takže ten minulý ročník měl Alex vážně parádní. Na konci se dokonce dostal až na 5. místo žebříčku FIE. Tedy mezi tu absolutní světovou špičku. Parádní práce.
Sbírat medaile chce každý. Jenže … úplně nejlepší jsou ty zlaté. A ty zatím Alexovi unikaly. Mezi dospělými doposud žádný velký světový závod nevyhrál.
A tak dřel. Měl přes léto fakt tvrdou přípravu. Chtěl na ten absolutní Everest. A tento týden odletěl na Mallorcu k prvnímu velkému podniku sezóny. No a světe div se … rovnou explodoval až na vrchol.
249 šermířů. Alex právě díky dobrému postavení v žebříčku startoval až v Round64 … ale i tak musel v pavouku absolvovat šest abnormálně těžkých zápasů. A je to jak v tenise. Jednou prohrajete a končíte. Není prostor pro žádnou chybu.
Asi jste z předcházejících řádků pochopili, že Italové jsou v šermu jakože dobří. No … tak ve fleretu zatraceně. A na tomhle svěťáku měl Alex vyloženě špagetový den. Po cestě do finále potkal hned čtyři borce z Apeninského poloostrova. Giulio Lombardi, již zmiňovaný Alessio Foconi, Edoardo Luperi a Tomasso Martini. A všechny je smáznul. A nepřipustil žádná dramata. 15:12, 15:7, 15:9, 15:4. To jsou v šermu vážně celkem dominantní vítězství.
A pak přišlo finále a Maďar Gergo Szemes. Bronzový z loňského mistrovství světa. A hlavně týpek, který Alexe v osmifinále světového šampionátu vyřadil. No tak odveta byla sladká. Alex se často tlačil dopředu a pořád svítila jeho zelená. Zase bez dramatické koncovky. A pak už jen zlatá radost!
Intenzivní šermířský den. Kluci končili okolo 10. hodiny večerní. Alex pak v rozhovorech vypadal celkem unaveně. Ale obrovsky šťastně. Konečně to dokázal. K těm všem úspěchům, medailím, dobrým sériím, povedeným sezónám, vysokým postavením v žebříčku … přidal tu hlavní třešničku. Vítězství. Pohár. A českou hymnu na konec.
Gratulace borče. Třeba nám o tom brzo něco hezkýho zarapuješ (jo … Alex dělá hip hop … a dobrej … najděte si to na youtube). A hlavně věřím, že brzo přidáš té zlaté placce nějakou sestřičku. Přeci jen ta forma posledních měsíců je neuvěřitelná.
A tak máme dalšího českého vítěze světového poháru roku 2025. Pořadové číslo 11. A do konce prosince nám ještě pár týdnů zbývá. Navíc začíná zimní sezóna. A tam rozhodně nejsou naše barvy bez šance. Takže budeme fandit. A pokud i vy fandíte příspěvkům o těchto „menších“ sportech, klidně mě pozvěte na „pivo“ zde https://buymeacoffee.com/sportovnidenikfanouska . I tím mí dáváte šanci psát i o odvětvích, které třeba neplní titulky novin, ale tím ty úspěchu rozhodně nejsou jakkoli méně hodnotné. Ať žije sport … v jakékoli podobě!
Foto: Český šermířský svaz
