12/07/2022
PROČ vs. JAK
Trénink psů se skládá ze dvou základních složek - PROČ a JAK.
JAK je o UČENÍ. O tom, jak psa naučit např. sedni, slalom, aport, panáčkování .... prostě jakýkoliv cvik nebo chování, které potřebujete - ať už pro život (přivolání, čekání, chůze na vodítku) nebo pro různé psí sporty či aktivity.
🐕 I když je každý pes jiný, proces učení je u všech stejný, bez ohledu na plemeno. Některý pes chápe rychleji, lépe generalizuje než jiný, některý je rychlejší, zatímco jiný pes je hloubavější ... ale v globále platí pravidla učení pro všechny psy stejně. Tzn. pokud umíme psu vysvětlit, co po něm chceme, učí se všichni podobně, bez ohledu na plemeno, věk či daný cvik.
PROČ je o MOTIVACI. O tom, jestli má pes chuť nebo vůli s námi spolupracovat. Jestli se vůbec učit chce. Tady hraje plemenná příslušnost velkou roli. Ne nadarmo naši předci šlechtili po generace různá plemena. Zatímco u služebních a ovčáckých psů a u některých loveckých plemen (retrívři, ohaři) je snaha zavděčit se člověku velmi vysoká (jasně, existují výjimky, ale platí zde Paretovo pravidlo 80/20), u plemen, která byla po léta šlechtěna k samostatnosti a nezávislosti, je to často naopak (a ano, i u nich platí Paretův princip, jen v opačeném poměru 20/80).
❔❓ Co to znamená? Když si vyberu plemeno, u kterého je snaha zavděčit se člověku (anglicky will to please) vysoká (borderka, belgický, německý nebo australský ovčák, kelpie, mudi, retrívr, ....), nemusím řešit PROČ, v podstatě celá výchova a další trénink je postavena jen na JAK.
Když si naopak vyberu některé z plemen, která tu snahu zavděčit se člověku mají nesrovnatelně menší (teriér, ČSV, slídiči, chrti, primitivní plemena), budu muset nejdříve vyřešit PROČ. Když totiž nezvládnu se psem PROČ, u JAK dříve nebo později narazím.
A teď se rozhlídněte kolem sebe. Tolik různých trenérů, tolik různých online kurzů na to či ono - a s jakými plemeny se trenéři prezentují, s jakými pracují?
Rozhlídněte se po klubech, s jakými plemeny tam lidé nejen chodí, ale dlouhodobě pracují (tedy vydrží s těmi psy cvičit více let)? S jakými skládají zkoušky či jezdí na závody?
To, že někteří "trenéři" sice mají pracovní/služební plemeno, ale ani ty výsledky nemají, snad nemá cenu ani rozebírat. Jiní mají pracovní/služební plemeno a výsledky mají. Pak k nim jezdí lidé se svými nepracovními psy - a trápí se. Snaží se psy učit to či ono dle rad zkušenějšího trenéra - ale ono to nefunguje. Nebo to funguje, ale jen někdy, když v okolí není nic zajímavějšího. A rada od trenéra? "No jo, teriér/kokr/vořech, cos čekal/a. Pořiď si raději borderku."
🦮🐕🦺 Když řeknu, že pracovat s borderkou/belgičanem/mudinou je o mnoho jednodušší než pracovat s jinými nepracovními plemeny, hned se strhne povyk, že "s borderkou to ale vůbec není jednoduché! Ovčák má taky svoje, člověk musí řešit tolik věcí, aby to fungovalo!"
No jasně! Nikdo neříká, že UČIT psy je snadné. Je to jednoduché, ale ne vždy snadné. Bez ohledu na plemeno! Každé zvíře má svá specifika, někdo přemíru drivu, někdo opatrnost, někdo reaktivitu na hýbající se předměty, ..... jenže pořád se bavíme jenom o JAK!!!
Kde zůstalo PROČ?
Podívejte se na ozbrojené složky nebo na asistenční psy - jaká plemena se pro takový výcvik vybírají? Aha?! Ve službě totiž není čas řešit PROČ, tam se řeší jenom JAK. Má to svou logiku.
PROČ je důvod, pro který pes s námi na place vůbec je. A to je se psy, kteří tu snahu zavděčit se člověku nemají tolik vyvinutou, nesrovnatelné. Pes, který nemá zájem o pamlsky, o hračku, o hru ani o vás. Zkuste si takového psa něco učit 🤷♀️.
PROČ není o tom psa vyhladovět - a pak frajersky cvičit na jídlo.
PROČ není o tom psa donutit - nátlakem, křikem, fyzickou bolestí, aby pracoval proto, že se chce vyhnout nepříjemnému zacházení.
Řešit PROČ je totiž mnohem mnohem těžší. Vyžaduje mnohem více empatie a práce na sobě samém. Je to o porozumění tomu, co náš pes skutečně potřebuje. Je to o pochopení, přijetí, respektu, trpělivosti.
Kdo zvládne pracovat s PROČ, pro toho je JAK procházka růžovým sadem ☺️.
A ne, fakt si nemyslím, že pořídit si pracovní plemeno je zlo. Je to v pořádku. Jen je fajn, když si je člověk vědom toho, že s takovým psem je práce opravdu o hodně jednodušší než s jinými plemeny a nebere je jako mustr na všechno. Je fajn, když se takový člověk dále učí, vzdělává a zdokonaluje. Pracuje i s těmi plemeny, u kterých to PROČ vyřešit musí - a naučí se, jak na to.
Obrázek pro lepší představu 📈 Kde na grafu naskakujete do procesu vy?
Tak to jen takový postřeh při úterku, aby řeč nestála 🙂
Hezký den z ABSky přeje
Bára