26/05/2026
Proč jsem tuto ženu přihlásila na závod 5 km?
Ne proto, aby byla nejrychlejší. Ne proto, aby někomu něco dokazovala. Ale proto, aby začala věřit sama sobě.
Viděla jsem v ní něco, co možná sama ještě neviděla- silnou ženu, která to zvládne. Ženu, která i přes pochybnosti chodí na lekce, maká, nevzdává to a bojuje sama se sebou každý den.
Před během jsme se lehce zahřály, protáhly a pak přišla chvíle jen pro ni.
2 minuty ticha. Zavřené oči. Dýchání. Zklidnit hlavu. Uvolnit tělo. Soustředit se jen na sebe a na jeden jediný cíl: nevzdat to.
A pak jsme vyběhly.
Nebyl to dokonalý běh. Byl skutečný.
Chvíli běh, chvíli chůze. Pochybnosti. Strach. Myšlenky typu „Já to nezvládnu.“
Ale šly jsme dál.
Já jako její podpora, tahoun, někdo, kdo jí neustále připomínal „Ty to dáš. Já vím, že to v tobě je.“
Zvládla to! 💪
V cíli se hlasitě smála. Smála se tak, jak se směje člověk, který právě překonal něco mnohem většího než jen 5 kilometrů. A pak přišlo objetí a slzy.
Ne kvůli běhu.
Ale kvůli tomu, že si dovolila uvěřit, že i ona to dokáže.
A přesně proto svou práci miluju. Protože fitness není jen o kilech, postavě nebo výkonu. Je o tom ukázat lidem, že jsou silnější, než si myslí. Každý začátek, i ten nejistý, může změnit celý život. Toto je i pro mě neskutečná motivace 💪❤️
Tak jsem se trochu rozepsala 🙂
Mimochodem ty jedničky, s naději, šanci: 11. ročník závodů, šatna č.11 a ode mě medaile zasloužená 1.🥇 Jana Janíková - jsi jednička!! A já mám obrovskou radost😊