Pulpit Fiction

04/04/2017

První jarní zápas je za námi a rozhodně se bylo na co dívat. Vstup do druhé fáze Gybu ligy se nadmíru vyvedl, a to jak z hlediska počasí, tak kupodivu i předvedené hry a výsledku. Situace se zkomplikovala již před samotným výkopem, když se z údajných zdravotních důvodů omluvil Adam a z ryze školních Petr. Prokopa už to prostě nebaví. Nastoupili jsme tak v sestavě 4+1 bez možnosti střídání. Na tuto variantu jsme však díky zimní, poctivé a velmi náročné přípravě byli ready.
Do utkání jsme vstoupili aktivně, ale posléze jsme, jak je již naším dobrým zvykem, prohrávali. Naštěstí měl Miška opět obuty "střelecké" a po odstavení soupeřova beka, jak my říkáme "na Zlatana", uklidil pumlíč do kasy. Nebyli bychom to my, abychom znovu neinkasovali a do kabin se šlo za stavu 1:2. Během přestávky jsme sebrali plíce (ta příprava byla FAKT náročná) a šlo se na to. Opět jsme po chybě inkasovali a vypadalo to bledě. Pak se však stalo to, co nikdo nečekal. Prvně si vzal na vlastní půlce balón Štěpán a své velkolepé sólo, při kterém zesměšnil i počítačového guru a velmistra Dobyvatele v jedné osobě, pana profesora Krupičku, zakončil umístěnou placírkou mezi nohy brankáře. Poté střeleckou nemohoucnost obou týmů protrhl neskutečnou dělovkou znovu Míša, aby necelou minutu před koncem mohl rozhodnout Dopiťák, který by tam ten míč snad donesl i v zubech a završil tak svůj fantastický výkon, při kterém mnohdy běhal za čtyři. Do konce už se nic nestalo, a tak se družina v bílém mohla radovat z prvních jarních bodů.

FC SPRŠka vs. Pulpit Fiction - 3:4 (2:1)
Nějací borci - Kolář 2, Křemen 1, Dopita 1

19/03/2017

Nejenže dokáže okouzlit každou dívku na Tinderu, ale taky umí (a to celkem dost dobře) bouchnout raketou do míčku! Náš defenzivní brousek Petr Nouza zaznamenal enormní (to jako že velkej) úspěch v tenisových vodách, když získal v italském Sondriu svůj první titul na okruhu ITF. Jako dárek za ukázkové reprezentování klubu mu vedení věnuje poukázku na 55,5555 Kč, což je částka, kterou stále dluží na startovném *výhružné ty-ty-ty*. Gratulujeme!

Petr Nouza v italském Sondriu získal první titul na okruhu ITF. Společně se svým spoluhráčem a trenérem v jedné osobě Davidem Škochem ovládli turnaj ve čtyřhře. „Mám velkou radost!“ říká osmnáctiletá tenisová naděje.

28/11/2016

Jak jistě víte, tak v pátek 25. 11. 2016 jsme odehráli zápas proti celku FC Bicák. Zápas, který měl rozhodnout, zda-li můžeme pomýšlet o postup do play-off. Zápas, ve kterém se lámal chleba. Zápas, kde mělo být odhaleno konečné řešení Pulpitovy otázky. A jak to dopadlo?
--------------------------------------------------------------------------
Jelikož hráči z týmu FC Papaya potřebovali nějaký to love na trochu té gandži, tak se rozhodli prodat svůj zápas ve prospěch Auťáků, díky čemuž se nám postupové vyhlídky značně vzdálily. Vyhrát zápas proti FC Bicák tak bylo naší povinností. Proto jsme ihned začli vymýšlet taktiku, jakým způsobem můžeme dovést zápas do vítězného konce. Po dlouhém bloumání jsme nakonec došli ke kýženému receptu a rozhodli se inspirovat citátem Abrahama Lincolna (nebo Jana Wericha, něco z toho): "Když je nemůžeš porazit, poraž je jejich vlastní silou." A proč by ne, že? Vždyť zahráním tzv. Italské hry vyhrávají ti nejlepší šachisté, tak proč bychom nemohli my také? A tak jsme zavítali do gymu. Bohužel to nebylo úplně šťastné rozhodnutí a většina týmu si odtamtud odnesla natržený triceps, přední delt a posranou klíční kost, tudíž jsme k zápasu museli nastoupit ve značně okleštěné sestavě bez možnosti střídání. V prvním poločase jsme ještě dokázali držet krok a odcházeli jsme do kabin za hratelného stavu 1:2 pro Bicák. Poté se bohužel projevil fakt, že jsme to s mrtvým tahem opravdu přehnali, a tak druhý poločas připomínal spíše hru kočky se značně autistickou myší která má sebevražedné sklony, než souboj dvou rovnocenných soupeřů. Na časomíře tak v čase 50:00 svítil stav 7:2 a nám akorát zůstali oči pro pláč. Pro postup do play-off tak musíme v následujících utkáních s celky FC Fackelmann a FC Nekopne si uhrát alespoň 5 bodů, což je stejně nepravděpodobné jako fungování anarchokapitalismu v praxi.

Pulpit Fiction vs. FC Bicák - 2:7 (1:2, 1:5)
Haman, Kolář - Macar 4, Zoulík 2, Nesvadba

24/11/2016

Máme posilu!
Novým členem naší fotbalové rodiny se stává Matyáš Suchan! Matyáš podepsal smlouvu do konce sezony a krásně načas rozšiřuje naší ofenzivní řady. Proč se ptáte? Štěpánek má bebíčko, takže bude zápas sledovat jen z tribuny. Snad dokáže, že tu knihu vyhrál právem. Prokop bude chybět taky, ale koho to zajímá. Teď zpátky k Matesovi.
Po prohraném zápase s Papayou jsme rozhodili pomyslné rybářské sítě do nevyzpytatelných vod s volnými hráči ve snaze rozšířit naše řady o nějakého rozeného zabijáka do šestnáctky. Takového jsme skutečně našli, ale jako v románu Ernesta Hemingwaye "Stařec a moře" se nám ta velká ryba sice na udičku chytla, následně s náma několik dlouhých dnů a nocí zápasila, ale zbyla z ní akorát ohlodaná kostra (spoiler alert). No, tak jsme nakonec oslovili Matese. "A chodíte potom Na Kopec nebo do Meliny? No tak jo, na pár zápasů přijdu...", okomentoval Matyáš podpis smlouvy neskrývaje neuvěřitelné nadšení.
Mezi přednosti tohoto devatenáctiletého chalana patří především chození po soupeřově půlce a stěžování si na špatné obutí. Když se ale dobře vyspí a nemá zrovna rýmu, tak by prostřelil i zeď strejdy Donalda. Poprvé v akci ho uvidíte již zítra od 14:30 v Gybuaréně proti FC Bicák. Přijďte se podívat!
Matesovi tímto přejeme hodně gólíků a ať mu padne náš dres jako Zdendovi Ondráčkovi STBácká uniforma!
Sportu zdar!

EDIT: Zlotřilá Pražská kavárna společně s Markem Zuckerbergem odstranila z originálního příspěvku fotodokumentaci z podpisu smlouvy. Prosíme tak všechny fanoušky, co zanechali na předchozím příspěvku "Super", "Paráda", "Haha" nebo klasické "To se mi líbí", aby zopakovali stejnou činnost i na tomto příspěvku. Děkujeme za shovívavost.

EDIT 2: Vzhledem k tomu, že hvězdy nám dnes opravdu nepřejí, tak fotky nám byly zase odstraněny. Naleznete je v kometářích.
Jaký máte na to názor? Napište mi do komentářů.
Zároveň rozjíždíme hashtag , aby se dostala do povědomí tato neuvěřitelná diskriminace našeho skromného uskupení.

21/11/2016

Vítězná kocovina trvala poněkud déle než jsme očekávali, a tak vámi jistě netrpělivě očekávaný report z minulého zápasu přichází až nyní. Utkali jsme se s týmem Auťáci, který podle předchozích výkonů v našich řadách působil respekt. Jednalo se o klíčový zápas sezóny a rozhodně jsme nechtěli tento mladý a sehraný tým podcenit.
Proto jsme v pátek 4.11. vyběhli na pažit Gybu arény v téměř plné sestavě, když chyběl pouze Lukáš. Jak si již věrní fanoušci stihli uvědomit, tento den se stalo něco neuvěřitelného, chce se říci možná i spektakulárního. Ano. Na zápas se dostavil Nouzič. Morálka týmu rázem stoupla do nebeských výšin a mohlo se jít na to. S mocným kotlem v zádech jsme své soupeře překvapili drtivým presinkem a po Štěpánově vypíchnutí balónu Kuba s klidem uklidil do brány. Když se po chvíli ještě prosadil motor týmu Adam, který to tam takzvaně "dovezl na saních", vše vypadalo, že si dokráčíme pro pohodové 3 body. Nikoliv. Auťáci přepli na vyšší obrátky a bez problému vyrovnali. Do kabin se tak šlo za smírného stavu 2:2. Kdo čekal na podobný bojovný výkon i v druhé půli, byl jistě velmi zklamán. Naši borci jakoby vůbec nevyšli z kabiny(Nouzič bohužel opravdu). Kvartáni nás přehrávali, a i přes to že Míša opět již rutinně zavěsil, dvěma brankami skóre otočili a v klidu zápas kontrolovali. Z našeho výkonu, jak je již zvykem, bolely oči a s odchodem Petra odešla i bojovnost a touha po vítezství. Mohl pomoci jedině zásah shůry. Deus ex machina. Přišel. Kuba se nadechl k poslednímu sólovému úniku a při inzultaci o 2 hlavy menšího protihráče patrně trefil i jeho ruku a sebou nařízenou standartku také bezpečně proměnil. Ihned poté zazněl závěrečný hvizd a v rámci euforie z utrženého bodu se, jak již všichni jistě víte, zapomnělo na prodloužení. Jak jsme se o týden později přesvědčili, klidně se na něj zapomenout mohlo. Nuda, nuda, šeď, šeď. Na řadu tak přišly penalty. Zatímco Štěpán i Míša s přehledem proměnili, Honza svou bránu zavřel na 2 západy a radost mohla propuknout naplno.
Výsledný stav - 5:4p
Góly: Haman 2, Kolář 1, Bazika 1 - Škobis, Hadraba, Chlum, Kučera
Nejlepší hráč: Petr Nouza - Přišel.
----------------------------------------------------------------
Na závěr chceme trochu pokárat naše fanoušky, kteří jakoby nechtěli vyhrát knihu legendárního "Franze" Straky a své hlasivky příliš nepotrápili. Knihu tak s velkým nadšením převzal Štěpán, a musíme si říci že zaslouženě, v tomto utkáni byl opravdu spíše fanouškem.

26/10/2016

K tomuto dni je to již 19 let a jeden den, co na světě oxiduje naše cvičená opička Prokop Fialka, takže mu přejeme hodně štěstíčka, zdravíčka a mnoho precizně naplněných flašek během našich zápasů! Jako dárek mu věnujeme deku, aby mu na lavičce nebyla příliš velká zima, a hlavní roli v druhém díle “Kluci z naší školky” (stále pracovní název).

Prokop je talentovaný opravdu v mnoha oborech - skoro by se dalo říci, že se dá považovat za polyhistora, renesančního člověka. Je to prostě a jednoduše týpek. Pravda, na některé věcy (haha) příliš talentovaný není, jako např. na matematiku či fotbal. Ale nechceme Prokopa příliš dehonestovat, takový my nejsme, víš co žejo...
Pojďme se nyní spíše zaměřit na jeho přednosti. Prokop je velice odvážný chlapec, který se například nebojí zkombinovat karmínové kalhoty s bodlákovým pulovrem, či zapátrat svým cepínem v té nejtemnější jeskyňce (pozn. redaktora: jeho zálibou je jeskyňářství, žádné dvojsmysly v tom nehledejte, ehm…). Dále je multiinstrumentalista - to znamená, že umí hrát hned na několik hudebních nástrojů, a to na velice vysoké úrovni. Zároveň hraje v kapele, takže má doma sbírku kalhotek, které mu vlhké fanynky při koncertě hází na pódium. Prokop ovšem nemá fanynky jen na koncertech, ale i ve škole. Je totiž hrdým držitelem rekordu v počtu zmínek v “Gybu Gossipu”, kde je opravdu pečený vařený. A tak doufáme, že ještě dlouho zůstane tato šňůra neporušena. Fandíme ti, Prokope. Jsi jednička (+ i²)

20/10/2016

Sen se stal skutečností. Máme první 3 BODY! Opakuji, máme první 3 BODY! Je to k nevíře, ale opravdu se tomu tak stalo. Včera 19.10.2016 jsme se střetli s týmem FC Napijem se a bylo se na co dívat. No dobře, moc nebylo, ale vyhráli jsme, tak co?

Zápas začal pro nás opravdu parádně. Hned v počátku utkání vstřelil náš první gybuligový gól náš vůdce, kapitán a naprostý alfasamec Miška Kolář, který pro tentokrát prázdnou bránu neminul a z bezprostřední blízkosti trknul hlavou do balónu. Do konce poločasu se ještě dvakrát do poločasu strefil Štěpka Křemenů, který během zápasu několikrát předvedl své brilantní zalepení, které by mu mohl i Gino Van Kessel závidět. Morálka týmu stoupala, a když o poločase konečně dorazil i Prokop, tak nám bylo jasné, že zápas nemůže skončit jinak než naší výhrou. A skutečně. Ve druhém poločase ještě jednou prošel Štěpánek obranou jako nůž máslem, Kubik Haman z ostrého úhlu vymetl pavučiny soupeřovy branky a il capitano dal další tři kusy a zároveň zkompletoval perfektní hattrick (tzn. gól hlavou, levou nohou a pravou nohou - pro nepolíbené v oblasti fotbalové terminologie). Honzík Hrdlička bohužel v závěru o čisté konto přišel, když si nešťastně srazil nadýchaný oblouček od půlky do vlastní brány.

Výsledný stav - 8:1
Góly: Kolář 4, Křemen 3, Haman 1 - Láník 1
Nejlepší hráč: Adam Bazika - tento pracant byl sice na začátku utkání lehce zklamaný, že předchozí příspěvek neobdržel před začátkem utkání 5 lajků, takže nemohl ukázat svoje "musculi abdominis", ale i tak jezdil po hřišti jak motorová myš, za což si zaslouží pochvalu před nastoupenou jednotkou. Navíc se moc nepouštěl do buržoázní činnosti kterou je střílení gólů (narozdíl od pánů Koláře a Křemena - styďte se!!!) a místo toho posílal míče sportovně buď do tyčky, nebo vedle brány.
----------------------------------------------------------------
Zároveň chceme pogratulovat našemu spasiteli, modle, vzoru a nejlepšímu trenérovi v naší skromné české kotlince - Martinu Pulpitovi - k získání angažmá v druholigovém týmu MFK Vítkovice. Pšonci ví, co je dobré! Takže tfuj tfuj, ať se daří!

09/10/2016

Přesně před 19 lety, 4 dny, 14 hodinami, 10 minutami a 14 vteřinami se narodil náš vrchní čapájev Honzík Hrdlička, čímž mu upřímně blahopřejeme a přejeme mnoho úspěchů, hodně štěstí, lásky a především méně obdržených kusů ve své brance!

29/09/2016

Naše modla ví o fotbale vše.

V české nejvyšší soutěži vedl Olomouc, Žižkov, Ostravu a Příbram, ale v srdci (a soukromé e-mailové adrese) má Martin Pulpit jiné dva kluby – Bohemians a milánský Inter. „Jednou dvakrát do roka na Inter jedu, hlavně milánská derby jsou fascinující zápasy. A převážnou část zápasů Interu vidím v telev...

23/09/2016

Dnes se v Gybu areně odehrál významný milník v krátké historii našeho klubu. Nastoupili jsme k prvnímu zápasu v Gybu lize. Los nám přiřkl nepředvídatelnou Papayu, která v loňské sezóně došla do čtvrtfinále, ale také ztratila významnou osobnost Vítka Klajbla, který podlehl lákání Fackelmannu. V barvách našeho klubu se díky propracovanému skautingu objevilo hned několik hráčů, kteří jsou fanouškům Gybu ligy povědomí pouze ze školních chodeb. Ani my sami jsme tak nevěděli, co od tohoto zápasu čekat.
Zápas začal ve svižném tempu, ale navrch měli bohužel chlapci v oranžových dresech, kteří nám ukazovali, jak je na malé ploše Gybu areny důležitá sehranost. Tu my bohužel zatím postrádáme a trpí tím celá naše hra. Než jsme se stačili na hřišti rozkoukat skóre bylo 5:0 a veškeré myšlenky na bodový zisk v nedohlednu. S blížícím poločasem se naše hra postupně zvedala a dokonce jsme Papayu na několik minut dostali pod větší tlak, který však nevyústil v branku.
Ve druhém poločasu už šlo z naší strany spíš o snahu vstřelit alespoň branku, ale všechny naše slibné šance končily na rukavicích skvěle chytajícího Marka Hlaváče, kterého už zřejmě nebaví být nejobávanějším střelcem Gybu ligy a přesvědčuje, že je skutečným univerzálem. Přestože hra ve druhé půli byla víceméně vyrovnaná Papaya postupně zatěžovala gólový účet dalšími zásahy a po konečném hvizdu se tak mohlo mluvit o debaklu 9:0.
Nezbývá než doufat, že v dalším zápase proti FC Napijem se zlepšíme svou reputaci a ukážeme čeho jsme skutečně schopní. Naše velká omluva pak míří k fanouškům, kteří dorazili v poměrně hojném počtu a museli sledovat takovou potupu svých favoritů. Na závěr nezbývá než pogratulovat mužstvu Papayi a popřát chlapcům v oranžovém hodně úspěchů v právě započaté sezóně.
Ještě jednou děkujeme všem divákům a slibujeme, že v příštích zápasech uvidíte od svých favoritů lepší výkony a snad i výsledky.