10/06/2026
Po úspěšném nedělním zápase našeho A týmu, vám přinášíme rozhovor s Jakubem Konířem.
Ahoj Kubo, zažil jsi debut za áčko v B. třídě a hned hattrick, jaký to je pocit?
Ahoj, byl to skvělý pocit a hlavně velká zkušenost pro mě, které si dost cením. Při domácím zápase, kde na vás koukají kamarádi, fanoušci a rodina, a dosáhnout hattricku je nezapomenutelné.
Jsi stoper, takže góly nejsou úplně tvoje primární práce. Co se v tom zápase stalo, že jsi byl tak efektivní i směrem dopředu, popíšeš nám branky?
Tak snažil jsem se využít každé situace před soupeřovou brankou. Povedly se mi dva góly z rohových kopů, u kterých jsem se jednou trefil hlavou hned ze začátku zápasu. Druhý gól padl až v druhé polovině zápasu, kde jsem to také uklidil z rohu, ale tentokrát nohou. Hattrick jsem završil penaltou, kterou mi kluci z A týmu přenechali. Věřil jsem si na ni a chtěl jsem završit hattrick. Moc si toho vážím, že ve mě věřili a mohl jsem si to takhle užít. Na gólech se podílel celý tým, bez toho bych to nedokázal.
Stoperská pozice je hodně o zodpovědnosti. Co tě na ní nejvíc baví a co je naopak nejtěžší?
Na stoperské pozici mě nejvíc baví, jak vidím a posouvám celou hru, na druhou stranu být posledním hráčem je velká zodpovědnost. I sebemenší chyba může být pro soupeře gólová a může nás to stát celý zápas.
Jak tě přijali kluci v áčku? Cítil jsi podporu, nebo i zdravý tlak, že musíš ukázat, že na to máš?
Od celého týmu jsem cítil obrovskou podporu. Po prvním gólu jsem se cítil trochu pod tlakem, abych neudělal nějakou zbytečnou chybu, ale kluci ve mě věřili a podpořili mě, abych jich dal ještě více. Ukázal jsem, že na to mám, a věřím, že to budu dokazovat i v dalších zápasech.
Jak reagovalo okolí – trenéři, spoluhráči, rodina?
Gratulovali mi, bylo vidět, že jsou nadšení z toho stejně jako já. Takový pocit jsem předtím ještě nezažil. Můj trenér z dorostu tomu pomalu ani nechtěl věřit, že se mi to povedlo.
Zrovna maminka skákala po tvých gólech asi 6m do vzduchu, je to Tvá největší fanynka? Jak Tě podporuje ve fotbale rodina?
Ano, je to tak. Bylo vidět, že je na mě moc pyšná, užívala si každý moment se mnou a doma na mě čekala chutná odměna. Moje maminka je moje největší fanynka úplně ve všem. Podporuje mě ve fotbale už od mého začátku. Bez takové podpory bych to nedokázal. Moc si toho vážím, co pro mě moje rodina a klub dělají.
Jak moc tě na tenhle moment připravily tréninky v dorostu? Je to důkaz, že práce v mládeži má smysl?
Samozřejmě, že každý trénink na tom má zásluhu. Bez tréninků a poctivé práce se toho nedá dosáhnout. Jak tréninky s dorostem, tak s A týmem jsou poctivě připravené a posouvají nás dál a dál. Mládežnické tréninky mají určitě smysl, nejen že vás zlepší, ale spolu s týmem zažijete i skvělé zážitky i mimo fotbal.
Co bys řekl mladším klukům v klubu – na co by se měli zaměřit, pokud chtějí jednou zažít něco podobného?
Určitě bych jim vzkázal, ať se nebojí hrát a užijí si fotbal tak, jak nejvíce umí – o to hlavně jde. Když se naskytne nějaká příležitost, měli by ji využít naplno a dát do toho vše.
Ještě jednou děkuji za tuhle příležitost. Je to pro mě dost cenná zkušenost.
My děkujeme za rozhovor a těšíme se na další skvělé výkony, jak v dorostu tak i v A týmu !! 💪
