11/05/2026
🌿Pověst o Blanických rytířích🌿 🐎🐎🐎
"V rozhodnou chvíli se Blaník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a svatý Václav na bílém koni, s korouhví v ruce Čechy povede a všechny nepřátele českého království ze země vyžene…" Tolik Alois Jirásek v krátké citaci ze Starých pověstí českých.
Pověst o blanických rytířích zná díky Aloisovi Jiráskovi snad každý. Ale ptali jste se někdy, kde se tento příběh o vojsku spícím v hoře vzal? Vymyslel ho snad sám Jirásek, nebo ho od někoho převzal? Kde má tato legenda své kořeny?
Pojďme si říct, že Jirásek ve svých pověstech českých postupoval tak, že čerpal z různých starších zdrojů a kronik. Z nich posbíral staré legendy a pověsti a ty pak literárně zpracoval a převyprávěl svým košatým jazykem a poutavým stylem. Tak postupoval i v případě Pověsti o blanických rytířích.
Blanická pověst je tedy starší a její kořeny lze sledovat až do pozdního středověku. Legenda o rytířích spících v hoře Blaník vznikla v 15. století a to mezi prostým lidem na Podblanicku. Stalo se tak pod vlivem konkrétní historické události - drtivé porážky cizího vojska u Býkovic na jihovýchodním úpatí Blaníka.
Písemně tuto legendu však zaznamenal až jistý Mikuláš Vlásenický. Byl to původně obyčejný jihočeský sedlák, který pod vlivem svých náboženských vizí založil radikální sektu Mikulášenců. Jeho temné proroctví varuje, že pokud se hříšní a bezbožní Češi nepolepší, napadnou Čechy nepřátelská vojska a osudové střetnutí se odehraje právě u Blaníku. Vlásenický udává, že po velkém krveprolití z „prostředku hory blanické“ vyjde i vyjede vojsko, které nepřátelské bojovníky pobije nebo vyžene ze země. A tak tu poprvé máme motiv vojska, které vyjede na pomoc až bude nejhůře.
Další varianta pověsti je z Vidění Oldřicha Rožmberka ze 17. století. A třetí varianta pochází z Proroctví slepého mládence, které vzniklo za vlády Marie Terezie (18. století). Na něj pak navazovala další literární zpracování.
Ve všeobecnou známost však přišla až v době českého národního obrození díky Aloisi Jiráskovi. Jeho Staré pověsti české vyšly poprvé v roce 1894 a mezi více třemi desítkami pověstí se zde objevuje i pověst Blaničtí rytíři. Lokální legenda se tak přerodila v českou národní pověst.
Díky Jiráskovi také anonymní blanické vojsko získalo svého velitele, samotného patrona české země, svatého Václava. Vlásenický blanické vojsko nijak detailně nepopsal a ani neuvedl jméno velitele.
Mohli bychom být pověstí a tajemnou aurou hory Blaník romanticky okouzleni, ale je pravda, že motiv vojska spícího v hoře je rozšířen po celé Evropě. Není to nic svébytně českého a vázaného specificky k Blaníku.
Legendy o spícím vojsku nejsou v Evropě neobvyklé. Několik jich najdeme v německy mluvících zemích, například v alpském Untersbergu nedaleko Salzburku. V nitru téměř dvoutisícového masivu hory podle pověsti spí císař Fridrich Barbarossa a podle jiné legendy v hoře čeká samotný Karel Veliký. Protože jsou tato místa spjatá s keltským osídlením, vede to k úvahám, že se v těchto legendách ozývá stará keltská mytologie.
Ostatně, i Velký Blaník má svou keltskou minutlost. Hora byla osídlena už několik století před naším letopočtem, žili na ní lidé halštatské a laténské kultury. Keltové na Velkém Blaníku vybudovali oppidum, které bylo chráněno dvěma řadami kamenných valů.
Možná tedy v pověsti o blanických rytířích můžeme zaslechnout starodávný hlas Keltů a jejich prastaré mýty...
