29/01/2026
Sice trochu pozdě ale lepší než později nebo třeba nikdy :-D Možná je to i lepší, protože se můžete alespoň v zimní přestávce ohlédnout zpět do minulé sezóny, zavzpomínat, a pak se o to více těšit do sezóny nové. Závody Ecce Homo Historic 2025 byl opravdu výjimečný ročník neboť bylo výročí 120 let od založení. Díky tomu byla velmi nabitá účast, a to i včetně našich velmi dobrých přátel, kteří na závod dorazili hned z několika zemí Evropy :-D Po závodech bylo nutné několik dní vstřebávat všechny zážitky, protože tato mezinárodní účast dokázala i z pochmurného a deštivého počasí co panovalo po celý čas závodů, vytvořit parádní atmosféru.
Začalo to pátkem, kdy se k nám začali pomalu sjíždět všichni pozvaní přátelé včetně jejich strojů. Garáže i dům se tak začaly hezky zaplňovat. Dokonce i tak, že někteří z nás (moje maličkost 😅) museli spát se spacákem v dílně u nedokončených projektů. Někteří si pomyslíte, jaká je to hrůza, ale pro nás moto blázny je to 5 hvězdičkové ubytování 😄 a hlavně také nenecháme další i klidně neočekávanou návštěvu spát někde venku nebo v nějakém luxusním hotelu a proto se vzdáme i vlastní ložnice 😄 Po přivítání, ubytování, uskladnění strojů do garáže jsme se šli zaregistrovat na závody do města. Pár z Vás se znovu omlouvám za menší frontu, kterou jsme s partou udělali. Jen za Jarda's Garage a Princess Team jelo celkem 18 posádek 😅 Princess Team měl dokonce na letošních závodech Ecce Homo premiéru a tak jste si o jejich skupince mohli počíst v programu, který byl k mání na závodech jak účastníkům, tak i všem divákům. Takže kdo o nich dříve neslyšel, tak teď už musel 😁 Po registraci jsme se přesunuli zpět do našeho depa, kde jsme zahájili grilování, menší ochutnávku napečených dobrot, degustaci a ochutnávku různých lihovin, rozjely se zajímavé příběhy a vyprávění. Pomalu se nám nechtělo jít ani spát, ale čas rychle utíká, když se člověk dobře baví.
Další den ráno když se člověk probudí ve svém domě, tak to ani pomalu skoro nepozná a najednou se ocitne opravdu v luxusním hotelu s bohatou snídaní a vůní čerstvě namleté a uvařené kávy i když ji doma nemá (protože ji nepije) 😄 Ranní ptáčata chtěla ostatní překvapit a pro ostatní uvařila a nachystala snídani, která se ani pomalu nevešla na stůl, který i v rozloženém stavu opravdu přetíkal. Po vydatné snídani, ranní hygieně jsme se přesunuli ke svým strojům, abychom se pomalu připravili na přesun na náměstí, kde od rána probíhala výstava. Jak jsem dříve psal, počasí nebylo v sobotu a později ani v neděli zrovna přívětivé, ale ani to nás neodradilo mít dobrou náladu. Náladu nám nezkazila ani menší oprava u jednoho z našich motocyklů, kterému se do ranní přeháňky moc nechtělo. Naštěstí po rychlém zásahu dobrovolníků co chtěli absolvovat technickou zkoušku v autoškole, byl motocykl za chvíli opět v provozu a mohl se tak zúčastnit výstavy, kde později udělal opravdu velkou parádu 😁 Jednalo se o náš nový přírůstek Jawa 175 Villiers v provedení Autoškola z roku 1938. Samozřejmě na výstavě nechyběly i další parádní exponáty našich přátel a ostatních účastníků. K vidění bylo opravdu velké množství různých značek, typů a provedení, takže každý si přišel určitě na své. Největší lákadlem a zajímavostí se na výstavě stala právě naše Autoškola, která později vyhrála i diváckou anketu 🏆 a většina diváků dokonce i účastníků se chtělo se strojem zvěčnit na fotografii včetně patronky akce a naší dobré kamarádky Markéty Hrubešové 😁
Ten kdo nás zná tak ví, že dříve na závodech Ecce Homo jezdíval za naši garáž i náš děda Jaroslav nejstarší. Zároveň také býval celkově nejstarším účastníkem za řídítky motocyklu, a to už chce i trochu odvahy. Proto od roku 2023 ve spolupráci s pořadateli Ecce Homo se na každý rok ocení nejstarší účastník závodů pohárem, který do závodu vloží naše garáž. Na výroční závody Ecce Homo jsme se spolu s otcem rozhodli přidat další jedno ocenění a tím byl přínos, reprezentace a dobré srdce v oboru veteránismu. Rozhodování bylo opravdu těžké, neboť na výstavě byla veliká konkurence ať už ze strany automobilů i motocyklů. Bylo na výběr z krásných původních stavů nebo strojů po precizní renovaci. Rozhodování nebylo jen oceňování samotného stroje, ale i člověka, který stroj dříve musel dokompletovat a sám do posledního šroubku zrestauroval nebo zrenovoval. U nás je známé že nemáme v oblibě stroje, které slouží spíše jako sochy, ale stroje se kterými se majitel i účastní srazů, závodů, společných akcí atd. Zde byl výběr o něco užší a výhercem se stal nádherný motocykl Ardie SS 31 Silberpfeil 500 z roku 1931 🏆 Se strojem na závody dorazil Luděk Valenta mladší, který pokračuje v rodinné tradici po svém otci, to je také dalším důvodem, který se nám líbil.
Úderem dvanácté hodiny někteří účastníci nebo spíše nadšenci (blázni 😅) vyrazili do deštivého rallye závodu. A protože jsem vám dříve odpověděl, tak jsme s bláznivými kamarády vyrazili 😄 jen jsem se před odjezdem vyměnil svůj motocykl Triumph Bonneville T120R za Jawa Ambasador, abych kamarádům moc neujížděl když jsem měl vést pak celý peloton 😃 i tak museli být ostražití, protože Ambasador se taky nezdá 😁 Pár členů z naší skupiny se přesunulo do auta a dělali nám případnou technickou podporu. Nikdo z nás ji naštěstí nepotřeboval, ale ostatní účastníci v závodě ji nakonec využili 🔧⚙️ Tento závod se skládá z orientační jízdy podle itineráře, který dostanete 2 minuty před startem. Motorkáři to mají trochu složitější, protože nemají vedle sebe navigátora, který hlídá trasu. Součástí tohoto závodu je několik zastávek na určitých místech, kde plníte vědomostí kvíz nebo test zručnosti. Za správné splnění úkolů vám budou přiděleny body, které se na konci sečtou. Trasa závodu většinou vede zajímavou krajinou, na které se nachází další schované úkoly. Člověk musí dávat tedy větší pozor, pokud chce získat více bodů. S Ambasadorem podobné vyjížďky podnikám neustále, a tak jsem se ujal vedení, aby si i naši přátelé užili větší radost z jízdy a nemuseli si hlídat trasu. Úkoly byly ovšem už na každém jednotlivci, jak si povede, až na některé, kde byla týmová práce zapotřebí 😄
Ať máte lepší představu, tak jeden z úkolů byl například slalom mezi kužely na měřený čas. Celkově nejrychlejší čas zajel náš kamarád Denis se svým motocyklem ČZ 250 Smolík. Bohužel se rallye závodu oficiálně nezúčastnil, protože se na startu zapomněl zapsat, a tak byl i čas neoficiální. Každopádně u nás a všech okolních diváků získal mohutný aplaus 😁 Oficiálně nejrychlejší čas získali naši bratři ze Slovenské pobočky Jarda's Garage, kde dokonce rozhodovaly setiny sekundy. Vítězem může být ale jen jeden a tím se stal Igor se svým motocyklem ČZ 125 T z roku 1948, který je na tento úkol přímo stvořený 🏆😁 Cíl rallye závodu se nacházel až v dalekém městě Potštát, kde se konal i poslední úkol. Po dokončení závodu si každý z účastníků mohl prohlédnout Expozici Historie Potštátska na městském úřadě. Naše skupinka toho využila a dalším účastníkům i místním průvodcům jsme prohlídku zpestřili o jednu svatbu 😆 Říkal jsem Vám, že na těchto závodech s námi nudu nezažijete 😄
Po prohlídce jsme se stroji přesunuli zpět do našeho depa, uložili stroje, trochu se opláchli a později jsme společně vyrazili na parádní večeři. Po večeři jsme dali opět další degustaci dobrého moku, po kterém se spalo hned lépe a mohli jsme se tak těšit na další den závodu :-D
Pokračování příště … :-D
