09/06/2022
Má cenu po dvou letech vůbec něco psát?
Ale jo, po posledních třech zápasech se mi vrátila chuť hrát, ale hlavně chuť psát a pochválit ty, kteří tu se mnou ještě vydrželi kopat do toho kulatého nesmyslu.
Ale kde začít. Je spoustu věcí, co se za poslední dvě sezóny odehrála.
Přišel Covid. A dá se říci, že ten sráč nám ten sport nakazil. Letošní sezóna je toho zářným důkazem a to nejen ve futsale, ale snad v každém sportu a bohužel i v každém věku. Jakoby lidi přestali mít chuť. I já tu chuť ztratil a neměl jsem jí vlastně do teď a čím dál víc jsem začal přemýšlet nad koncem Vikingů.
Od září jsme se potýkali s velmi slabou docházkou. Nejhorším faktorem bylo samozřejmě zranění naší hvězdy Karla Jakše, na kterého jsme hodně spoléhali a jeho dvojče Honzu Mužíka, který bez Káji na zápas prostě nepřijde. A když už to vypadalo, že se nám Karel vrátí, přišlo další zranění. Dalším faktorem byla absence Matěje Růžičky, bez kterého jsem si od sezóny 2015/16 nedokázal Vikingy ani představit, bohužel se ukázal pouze na prvním zápase sezóny 2021/22.
Na druhou stranu jsme přivedli posilu v podání Dominika Novotného, který se ukázal ve velmi dobrém světle a v letošní sezóně je zatím náš nejlepší střelec.
Celý podzim jsme odehráli většinou bez střídání, maximálně s jedním (až na jednu výjimku, kde nás bylo 8, ale stejně jsme prohráli). Z 10ti podzimních zápasů se nám podařilo vyhrát jen třikrát, remizovat s posledním týmem 2:2 a šestkrát prohrát. Přezimovali jsme na 8. místě.
Přicházelo jaro. Začali jarní boje. A Vikingové nikde. Ono už se hraje? Vikingové tak začali jarní část sezóny odloženým zápasem.
S jarem přišla i velmi smutná zpráva a taková rána pod pás, možná spíš do srdce. Matěj Růžička odchází. Jak jsem již psal výše - pro mě hráč, bez kterého jsem si Vikingy nedokázal představit. Hráč, který rozhodoval zápasy a byla radost se něj dívat. Hráč, který za Vikings odehrál 80 zápasů, nasbíral více než 200 gólů a 200 asistencí, tedy více než 400 kanadských bodů. Byla to rána a bylo těžké se přes to přenést. Každopádně Růžo, všechna čest, moc Ti děkuji, že jsi byl Vikingem a v novém působišti Ti přejeme jen to nejlepší.
Jaro tedy nezačalo podle představ. Přišli jsme o důležitý článek týmu a prohráli jsme 4 zápasy v řadě, z toho třikrát o gól. Vyhrát se nám podařilo až se Sambou, nutno dodat, že s neskutečnou grácií a už to vypadalo, že jsme tu smůlu zlomili. Jenže týden na to jsme rupli s Dragons a to byla poslední kapka. Museli jsme něco změnit.
A taky že ano. Už přece nebudeme hrát bez střídání. Přivedli jsme nové hráče, Radek Horák a Daniel Hajný. Velmi šikovní kluci, které vyskautoval Dominik Novotný a velmi dobře se v následujících zápasech osvědčili. Konečně nás bylo dost. Překvapivě 4 na střídání, sakra, vážně? Pecka!
V cestě ovšem stálo Tornádo. Poslední tým tabulky se 2 body, z toho 1 jsme jim darovali my po remíze 2:2 na Severce. Nyní v Libouchci 8:8. Vikingové se asi zalekli, že jich bylo na střídačce moc a dokonce jsme pár minut před koncem prohrávali. Naštěstí alespoň opět bod.
Zlom přišel až v zápase s Forzou. Ač nás na zápas přijelo sedm, tedy dva na střídání, hrát jsme mohli jen v pěti. Nováčci, tedy Dan s Radkem si vzali turfy, ve kterých se v hale v Krásném Březně hrát nesmí. A tak to zbylo na pěti statečných. Abych nezapomněl, proč to vlastně píšu. Těchto 5 statečných, tedy Valda, Kami, Adamos, Míra a Fligrinho předvedli v prvním poločase téměř perfektní výkon, kde chybělo trochu toho štěstí. Ve druhém poločase půjčil Fligrinho své slavné sálovky Danovi, který díky nim vybojoval pro Vikingy cennou remízu v poslední minutě zápasu.
Minulý týden pak přišla přestřelka s Incredibles. Zápas skončil výsledkem 12:11. Okomentovat by se dal velmi jednoduše - nejlepší obrana je útok a Míra, Míra, Míra, Míra, Míra, Míra, Míra. A proč sedmkrát Míra? Protože tohle jméno si zapamatujte. Sedmigólová saň Miroslav Mraček, ročník 2005. Ten kluk mi v tomto zápase vrátil tu neuvěřitelnou chuť hrát futsal. Tohle byl jednoznačně jeho zápas a byla radost se na něj koukat.
A konec konců dnešní, respektive včerejší dvojzápas proti juniorce ligového Rapidu. Již den před zápasem bylo jisté, že do haly v Krásňáku pojedeme bez střídání. V naprosto stejné sestavě jako proti Forze (Horváth - Lukeš, Kamiš, Mraček, Fligrinho). I taktika byla stejná, proti nám tým, který má na střídání dvě čtyřky a dokonce i hrajícího trenéra v podobě Matěje Čapka. Tým, který v podobné sestavě vyhrál dorosteneckou ligu a pár z nich již nakoukla do 1.ligy. A proti nim pět statečných Vikingů. Bojovali jako lvi. Na vítězství ani v jednom zápase to však nestačilo. Všichni si však zaslouží obrovskou pochvalu za předvedený týmový výkon! Přesně takto musíme hrát každý zápas.
