HRODE Krumsín

HRODE Krumsín Pétanque

Na sobotním tradičním podzimním Albrechtickém kahanu sice celé dopoledne jemně pršelo, teplota však byla přijatelná a úč...
14/10/2025

Na sobotním tradičním podzimním Albrechtickém kahanu sice celé dopoledne jemně pršelo, teplota však byla přijatelná a účastnili se jen obvyklí podezřelí, kteří by hráli i ve sněhové vánici, pokud by tedy bylo vidět na koule. Turnaj má nejen zkušený organizační tým, ale také skvělé zázemí v Pivním baru, který poskytuje vyhřáté útočiště pro zmrzlíky a oběd servíruje na porcelánu. Tentokráte se podávala poctivá svíčková se šesti, pro býložravce bylo jako alternativa připraveno vegetariánské rizoto.
Z Krumsína nás hrálo sedm ve čtyřech týmech, ve výsledkové listině jsme se seřadili od čtvrtého do dvanáctého místa. Vzhledem k účasti silných polských hráčů, juniorského nereprezentanta Míši Brandese, jehož přesným střelám na jakoukoli vzdálenost kryl záda neomylně plasující otec Valtr, silného dua z Valšovic a několika domácích hráčů, kteří sice nemají vysoké postavení na žebříčku, ale pétanque evidentně hrát umí, to není až tak špatné, ale bedna to zkrátka není. Už téměř tradiční krumsínské derby o postup do play off tentokráte svedli Mira a Jana proti obhájcům loňského prvenství Falťasovi a Soldimu. Mira bral podruhé za sebou čtvrté místo, s nedělním finále Olomouckého poháru potřetí.
Tři mušketýři pak vyjeli na turnaj do Vědomic.
V neděli se v Olomouci začínalo už v osm ráno. Finále Olomouckého pétanque poháru se účastnilo jedenáct Krumsíňáků, někteří kvůli tomu dokonce vynechali sobotní turnaj v Albrechticích. Věhlas soutěže letos přilákal tým z Polouvsí, příští rok očekáváme turnajů nenasytný tým z Damníkova. A nehraje se o olomoucké tvarůžky, jak se domnívají někteří pétanqueisté z Čech.
Žraloci pohár neobhájili, dokonce se nedostali ani na bednu, přesto se v barvách Feferonek radovali z vítězství Robin a Franta. Jak už to bývá, zdaleka nejdéle se hrálo o sedmé a osmé místo. Zápas dvojic byl přerušen za stavu 7:7 slavnostním ceremoniálem. A pak se pokračovalo, po dvou náhozech bylo najednou hotovo.
A proč se začínalo tak brzo ráno? No přece v Krumsíně se konal nedělní odpolední Lukášův turnaj. Byli tací, co zvládli Podzimní moravsko-slezskou trojkorunku v pétanque kompletně, a ještě u toho stačili oslavit čtyřicáté výročí svatby (Janě a Mirovi ještě jednou gratulujeme). Pétanque zkrátka prodlužuje nejen život ale i manželství.

Ve Valšovicích to bylo v sobotu na dvojicích jako před tím na trojicích a jednotlivcích, letošních, loňských, předloňský...
06/10/2025

Ve Valšovicích to bylo v sobotu na dvojicích jako před tím na trojicích a jednotlivcích, letošních, loňských, předloňských… Zkrátka výborné, opakovaná chvála nesmrdí: Pěkné prostředí, přívětivá hřiště, usměvaví a pohodoví organizátoři, domácí snídaně a poctivý liščí guláš k obědu, který chrochtal.
Tentokrát vyšlo i počasí. Ranní mlha se rozptýlila i slunko vysvitlo, přesto u ohně na zahřátí bylo plno.
Pohodová atmosféra ale neovlivnila vysokou sportovní úroveň turnaje. O tom se přesvědčilo hned v prvním kole několik nasazených týmů. I Bob a Mira měli pomalejší rozjezd a v posledním zápase švýcaru, který byl kdo z koho, nafasovali Honzu Michálka a Jirku Grepla (tedy žebříčkovou sedmičku a devítku), které po dramatickém a vyrovnaném boji poslali domů. Takto nabuzení v prvních dvou kolech play-off dominovali (dvakrát 13:0), pak se trochu zadrhli v semifinále. Nakonec z toho byla brambora, což byl zároveň největší krumsínský sobotní úspěch.

Poslední velký letošní turnaj se konal v polském městě Żywiec, které pivomilným našincům z Jihu zviditelňuje především m...
29/09/2025

Poslední velký letošní turnaj se konal v polském městě Żywiec, které pivomilným našincům z Jihu zviditelňuje především místní pivovar. O sympatický víceúčelový areál Anfiteatr pod Grojcem se pétanqueisté dělili s lukostřelci a s polskou omladinou, která uklízela prostory kolem řeky a za odměnu byly proy sběrače přichystány v areálu různorodé atrakce. Nutno podotknout, že už před koncem základní části jsme zůstali v rozlehlých prostorách sami.
Areál se nachází kousek od rychlostní silnice, disponuje dostatečným místem pro parkování a slušným zázemím. Základní občerstvení zdarma bylo průběžně doplňováno, hrubší paštika normandského typu byla výborná. Pro bonusové občerstvení se muselo kousek přes řeku. Snad jediná výtka k jinak perfektně zorganizovanému turnaji: Začalo se s větším zpožděním a prodlevy mezi jednotlivými koly se protahovaly, což bylo při počtu 81 týmů pochopitelné. První kolo vyřazovací části začalo těsně po osmnácté hodině.
Čtyřicet jedna poctivě vyměřených hřišť se nacházelo blízko u sebe (nikdo nebloudil) a byly odděleny masivními trámy, které střelecké koule přeskočily jen málokdy. Terén byl o něco těžší, než na první pohled vypadal. Bylo sice po vydatných deštích a na několika hřištích strašily ještě louže, ale podklad pod pětkovým štěrkem a velmi občasnými většími kamínky byl stále tvrdý, takže koule po dopadu v blátě nežuchaly, ale s veselou pokračovaly ještě velký kus dráhy. Zároveň voda nevysychala tak rychle jako například v Mariánských Lázních. Nerovnosti a mírný spád některých hřišť se nijak nevymykaly a záleželo na správném čtení plasérů, střelce terén nesváděl k vymetákům. Obtížnost tak pět a půl z deseti, zkrátka hřiště, která vyhovovala špičkovým týmům a neznechutila by ani i sváteční hráče.
Z Krumsína se nás do Polska vypravilo osm. Z podprůměrných výkonů vybočil nejstarší člen klubu Jirka Karásek, který spolu s dalšími mladistvými veterány ze Starobrna s třemi výhrami postoupil jako jediný do play-off (32), umístění ostatních odpovídalo aktuální formě.

Turnaje v Orlové se konají na dvou místech vzdálených 500 metrů. Dvě hřiště se nacházejí u aktuálně zavřené restaurace M...
22/09/2025

Turnaje v Orlové se konají na dvou místech vzdálených 500 metrů. Dvě hřiště se nacházejí u aktuálně zavřené restaurace Máj, terén je písčitý a z kopce. Hřiště u Depa jsou vykolíkované na ploše, která slouží běžně jako parkoviště. Jsou velmi tvrdá s tenkou vrstvou štěrku a štěrkem zasypanými prohlubněmi, kterou jsou sice viditelné, ale utopit koule v nich umí i zkušení hráči. Hřiště u Depa jsou z jedné strany ozvláštněny živým plotem, kde platí, pokud nechytáte, tak lovíte v hustém houští. Hřiště se losovaly, a tak se vám mohlo přihodit, že dva zápasy jste hráli u Máje a tři na dráze č. 1.
Letošního Orlovského kahanu se kromě obvyklých podezřelých ze Severu (Hrabyně, Albrechtice, Polouvsí, Staříč, Valšovice a domácích z Orlové zúčastnily dva silné týmy z Polska, které obsadily první a třetí místo (utkaly se v semifinále) a dvojice ze Slovenska.
Z Krumsína nás hrálo šest ve čtyřech tripletech, dva týmy se čtyřnásobným zastoupením postoupily z 4. a 5. místa a střetly se tedy hned ve čtvrtfinále. Vítězní Eliška a Luboš s domácím Jirkou Strejdou Ulmannem následně otočili semifinále proti prvním nasazeným a ve finále podlehli ekipě polských bohatýrů. Plasérsky tým vsadil na taktiku pravidelné rotace „Střílí ten, kdo aktuálně nejhůře plasuje.“ a vyšlo to až do finále. Tam vyměkli, protože zkrátka nejsou zvyklí střílet pěti ze šesti.

Hrál se také regionál ve Stolíně (bez naší účasti) a prestige dvojic v předalekém Chebu, kam se vypravili manželé Krpcovi a prezident klubu, kteří se střetli v dohrávce o deváté místo.

V sobotu 13.9. proběhlo v Kněžicích na Vysočině MČR mix (2x2), na které navázal nedělní regionál Jednička Vysočiny. Oba ...
15/09/2025

V sobotu 13.9. proběhlo v Kněžicích na Vysočině MČR mix (2x2), na které navázal nedělní regionál Jednička Vysočiny. Oba turnaje byly ve zkušené režii PSK Jihlava, který v Kněžicích uspořádal za rok celkem šest turnajů.
Organizace v Kněžicích klapala, snídaně bohatá, obědové menu bylo pestré, na výběr byla také dvě vegetariánská jídla. K jídlu limonáda a nanuk jako desert. V neděli už nebyl, protože zásoby byly v sobotu vyžrány. Kdo měl víc jak dva, styďte se. Řízků bylo naštěstí dost po oba dny. Bramborový salát tentokrát chutnal jinak, mnohem lépe!
Počasí bylo už spíše podzimní, déšť střídalo sluníčko. Oblékat se v tomto počasí vyžaduje stejný kumšt jako voskovat lyže během jarní oblevy, když je část dráhy ve stínu pořád namrzlá. K vidění byly zimní bundy i šortky. Část střelců se potýkala s mokrými koulemi a podzimním nezvykem přidaných vrstev oblečení. Plasérům přinesly vydatné srážky naopak úlevu, obávaný terén změknul a koule tolik neodskakovaly. Přesto někteří brblali (už po několikáté), že jsou zde definitivně naposled. Pravda, několik hřišť u rybníka a krajní u zámku bylo o něco komplikovanějších a o dráze č 9. pod podiem se nesla šuškanda, že je prokletá.
Do Kněžic to sice není z Krumsína daleko, ale v klubu nemáme moc žen a podle toho vypadla i naše účast. A to přijely všechny ženy, které hrají pravidelně. Rozdělení do skupin je sice podle transparentního klíče, přesto je nevyzpytatelné. Ke Krumsínu bylo tentokráte až potměšilé. Hrálo nás celkem šest ve čtyřech družstvech, přesto se v jedné ze šestnácti skupin sešla polovina Krumsíňáků, nepostoupil z nich ani jeden.
V neděli se naše účast zredukovala na polovinu (viz foto). Luboš byl první ve švýcaru a vzápětí naplnil kletbu postupu z prvního místa (bilanci má 3:2, tedy třikrát vyřadil, dvakrát byl vyřazen). Potrefený pisatel těchto řádek tímto protestuje, po švýcaru se měl pískat konec.
Tak zase někdy v Kněžicích.

Slíbená fota z Ptačího turnaje 2025
08/09/2025

Slíbená fota z Ptačího turnaje 2025

V sobotu 6.9. se konal v Krumsíně další turnaj, jako spolupořadatel nehodnotím. Zprostředkuji tentokrát trojjediný pohle...
08/09/2025

V sobotu 6.9. se konal v Krumsíně další turnaj, jako spolupořadatel nehodnotím. Zprostředkuji tentokrát trojjediný pohled spolupořadatele, hlavního rozhodčího a hráče.
Příprava začíná strategickým rozhodnutím, kdy a kde? Čechy pod Kosířem nevyšly letos termínově, proto volíme domácí Krumsín. Přiznávám, i organizačně je to mnohem pohodlnější. V moravském okolí se žádným turnaj nekoná, jdeme jen proti kvalifikaci na MS v Loděnici. Vidle do účasti zřejmě zapíchla později oznámená nedělní extraliga a liga.
Nižší počet přihlášených, o které se dozvíte až po otevření zápisu, se propisuje do rozpočtu. Namlsán loňským turnajem dvojic a s dvěma sponzory v zádech jsme ještě před zápisem objednali dražší poháry a plechové hrnečky s motivem turnaje. Po zápise trnu, ruším drobné ceny pro týmy na pátém až osmém místě. Naštěstí se na poslední chvíli přihlásily dva triplety, turnaj se dostává finančně na červenou nulu. Tu kompenzují dva nevyzvednuté obědy, mám večeři zdarma.
Čtrnáct dní předem přicházejí poháry, je na nich špatně uveden měsíc konání (moje chyba), chvíli přemýšlím, že nechám přetisknout a přelepit štítky. Pak se na to vykašlu, říkám si, že je to jako u bankovek, ty s chybným tiskem jsou sběratelsky mnohem cennější.
V pátek kolem poledne (hladový před obědem) podléhám panice, že objednaná snídaně nebude stačit a zdvojnásobuji množství tlačenky. Dobře dělám, první zmizely chleby s tlačenkou, ale až po prvním kole, po druhém se dojedly sladké a slané štrůdly. A nakonec došlo i na vegetariánskou pomazánku z červené řepy. Zbyla půlka šišky chleba a cibule na tlačenku.
V pátek večer nakládáme auto, je plnější než na měsíční cestu k moři. Ranní cestu do Krumsína provoněla libá vůně tlačenky, vegetariánské spolujezdkyně/spolupořadatelky ale trochu hudrovaly. Na hřišti jsme v 7.12, v domluvených 7.15 přicházejí další pomocníci. Vše běží podle plánu, každý dělá, co má. V 8.30 dorazili všichni zapsaní. Systém má Eliška osedlaný, losování probíhá bez komplikací, začátek prvního kola pískám v 8.58. Rychlý průběh turnaje umožňuje luxusní pauzu na oběd. Vloženého turnaje plasérů se účastní i postupující do osmičky. Na semifinále protahujeme limit. Ceny jsou přesto rozdány před soumrakem. Finále a bronzová dohrávka totiž končí nečekaně rychle.
Původně jsem chtěl být nehrajícím rozhodčím, ale při nízkém počtu přihlášených jsem změnil rozhodnutí. Odbíhání k měření mám už mentálně zmáknuté. Beru to jako odpočinek ze svého zápasu. V třetím kole jdu měřit, dojde na neoblíbené odpichovátko, se kterým musím opatrně, nához navíc není u konce, tak tancuji mezi koulemi. Vracím se na své hřiště a zjišťuji, že mi jako plasérovi zbývá poslední koule, kterou musím střílet. Trefuji, ve skóre to jsou čtyři body rozdílu. Zaplavuje mě pocit, jako kdybych vyhrál celý turnaj. O kolo později... Mobil s upozorněním na konec limitu zvoní v okamžiku, když měřím na sousedním hřišti. Dokončím měření a až pak zapískám konec. Našemu týmu mezitím začal další nához… Jak se ukázalo, stálo nás to postup, ale když v posledním náhozu jako tým zahodíš pět a půl koule a neubráníš náskok, nemáš v play-off co dělat.
Strategicky jsme se rozhodli, že kvůli organizaci nevytvoříme rodinný tým. Učinili jsme dobře, ale… V prvním kole jdu na manželku, Brigita lepí a drží svůj tým. Poslouchám poznámky spoluhráčů, že je los cinknutý a že musím prohrát, jinak jsem bez večeře. V druhém kole dostáváme Elišku... Spoluhráčům svým výkonem nedávám záminku k nejapným komentářům. I další krumsínská derby byla pikantní. Jana a Mira Krpcovi se střetli v semifinále. Triplety složené z extraligových týmů I. a II. hrály proti sobě čtvrtfinále, rozhodl vystřelený košonek v posledním náhozu.
Play-off už přihlížím jako nehrající rozhodčí, adrenalin pomalu opadává. Během semifinále na mě padá únava, otevírám energeťák, pomáhá, ale roztřesou se mi ruce. Vzápětí jdu měřit „oblíbeným“ odpichovátkem. Drcnu jemně do košonu, přiznávám se a vyhlašuji plichtu. Měl jsem si dát raději slivovici. Výsledek zápasu jsem naštěstí nijak neovlivnil.
Jména na bedně si před vyhlášením vítězů raději píšu na papír, ač všechny znám, dělám dobře.
V noci se mi zdá, že jsem ztratil kufřík s vybranými penězi. Neztratil. Ráno při snídani přepočítávám peníze a dělám vyúčtování, vše sedí.
Tak za rok nebo možná dříve.
Luboš Ptáček

PS: Ještě budou fotky z Eliščina fotodeníku.

Tradiční VARS vyšel na poslední prázdninový víkend, počasí bylo pro pétanque ideální, ani vedra ani přílišné chladno. Os...
01/09/2025

Tradiční VARS vyšel na poslední prázdninový víkend, počasí bylo pro pétanque ideální, ani vedra ani přílišné chladno. Ostrá kvalifikace do play-off (šestnáct týmů z šedesáti sedmi) moc nepřipouští prodrat se k postupu oklikou z druhé vlny. Prohra v prvním zápase přináší postupové komplikace, druhá prohra značí téměř stoprocentní vyřazení, ale i body z první poloviny jsou zajímavé, takže se hrálo usilovně do poslední kola i v spodní části švýcaru. Dojely silné týmy z ciziny, několik Slováků hrálo v smíšených česko-slovenských týmech. Semifinále ale už bylo jen českou záležitostí. Hráče čekal tradičně těžký povrch na parkovišti pod hradem, který je pro pozorné hráče sice čitelný, ale špatně vybrané done neodpouští. Tentokráte byl ještě vyschlý, výrazy tváří některých zkušených plasérů, kteří na tomto typu terénu dokáží zahrát, zračily zoufalství. Postoupivší týmy se navíc musely opět tradičně vyrovnat s přechodem na horní hřiště, který umocňuje nevyzpytatelnost prvního kola paly-off. Pro český pétanque jen dobře, že každá z velkých akcí se hraje na odlišném typu povrchu.
Organizace tradičně šlapala, snad jen slibovaná bohatá snídaně byla ve světle týden starého nymburského azylu v Poděbradech trošičku chudší.
Z Krumsína nás dorazilo sedmnáct, (na fotce tři zatoulaní členové chybí). Fotka se vyvedla, pozadí hradu Veveří je zkrátka působivé a skvěle doplňuje naše ksichtíky v popředí. Ještě máme selfie u kadibudek na Darknetu, tam jsou naše stránky zpoplatněny (platba v Bitcoinech).
Většině z nás se nedařilo, někteří dokonce vytírali téměř absolutní dno v pořadí po švýcaru. Klopýtaly i české reprezentační výběry, tedy s výjimkou mužského espoirs týmu, který turnaj vyhrál s jednou prohrou ve švýcaru, play off až do finále impozantně proplul bez obtíží, poslední zápas turnaje uzavřel pětkou s káčkem nakonec. Ať jim forma vydrží! Jsou to zkrátka naděje (překlad espoirs z francouzštiny), soudržný tým, který hráčsky i lidsky vyzrál.
Nakonec se neztratili ani Bobíci z Hrode (Bob, Mira a mrmlající Milda, který na poslední chvíli nahradil Falťase). V prvním zápase sice neuspěli, ale pak přišla prohra až ve čtvrtfinále a dvě vítězné dohrávky. Bedna to sice není, ale rozšířené květinové pódium také není k zahození.
Sportu zdar a pétanque zejména. V sobotu se uvidíme v Krumsíně, tedy s některými, volná místa ještě jsou…

Loňské Koule Elišky Přemyslovny pořádané v azylu v Poděbradech se letos transformovaly na Mistrovství republiky dvojic. ...
26/08/2025

Loňské Koule Elišky Přemyslovny pořádané v azylu v Poděbradech se letos transformovaly na Mistrovství republiky dvojic. Jinak skoro vše zůstalo při starém: příjemné prostředí kolonády, zvědavě přihlížející lázeňští hosté, skvělá organizace, bohatá a chutná domácí snídaně s výtečným chlebem z místní pekárny. Nově přibyly elegantní identifikační karty účastníků, které obsahovaly základní informace, sloužily jako propustka na WC, poukázka na oběd (odstřihoval se roh) a dodávaly turnaji konaném mezi lázeňskými hosty punc velké akce (bez ironie). Jen při špatné technice střelby na krku trochu plandaly.
To vše vytvořilo důstojnou kulisu mistrovskému klání pro 64 kvalifikovaných dvojic. Hrálo se na specifickém lázeňském povrchu (byl to ještě tvrdší mlat než v Mariánských Lázních). Na většině hřišť držely koule i při malé rotaci směr několik metrů, po dopadu neodskakovaly, střílet se dalo vymetáky. Poděbradská koulená a střílená se možná stane podobný pojem jako prešovský beton kdysi dávno v československé fotbalové lize. Většina hráčů povrchu pragmaticky přizpůsobila svůj styl, ale i to je součást hráčské vyspělosti. Důležité je, že povrchy se na mistrovských turnajích střídají. V Kněžicích se ukáže…
Do Poděbrad nás vyrazilo sedm, mistrovská pšenka, ba ani osmifinálová, nám nevykvetla. Dvě klubové dvojice se pakovali hned po dvou prohrách. Luboš vyhrál alespoň v tombole. Mira s Falťasem se po kontrolovaném postupu z baráže rozloučili s turnajem jedním uhraným bodem v prvním kole play-off. Jana s Terkou z Kulového blesku bojovala déle, proto není na fotografii, ale ani ona do osmifinále nepostoupila.
Již v sobotu nás čeká oblíbený VARS, ráno si trochu přispíme a pak…

Půl hodinky jízdy od Krumsína se v sobotu 9.8. na Korunní pevnůstce v Olomouci konaly tradiční Mozartovy koule. Účast (3...
11/08/2025

Půl hodinky jízdy od Krumsína se v sobotu 9.8. na Korunní pevnůstce v Olomouci konaly tradiční Mozartovy koule. Účast (31 týmů, z toho dva ze Slovenska) byla poznamenaná souběhem s ligou a extraligou. Z Krumsína, přestože 12 členů hrálo derby v extralize, se nás do Olomouce vypravilo deset.
Tvrdý podklad posypaný štěrkem není úplně nejlehčí terén, ale žádné Kněžice. Na pevnůstce se hraje Olomoucký pohár, takže pro mnohé naše hráče se jedná o známé prostředí, které jsme ale moc nevyužili. Do postupové osmičky se dostal rodinný tým Drmolů, který ve čtvrtfinále o bod podlehl pozdějším vítězům.

9. 8. proběhlo první kolo extraligy 2025–2026, ve kterém se v Krumsíně utkaly oba naše týmy. Obě družstva hrála bez host...
11/08/2025

9. 8. proběhlo první kolo extraligy 2025–2026, ve kterém se v Krumsíně utkaly oba naše týmy. Obě družstva hrála bez hostujících hráčů ve formátu 5+1 (odpadly taktické rošády s nasazováním a střídáním). Rozdali jsme si to pěkně na férovku na nejhrbolatějších hřištích, jejichž obtížnost ještě vylepšila po letních deštích rozbujelá vegetace. Hrálo se soustředěně, bez nervozity i vypjatých emocí. Výsledek dopadl podle předpokladů. Krumsín I hrál to, co mu stačilo na vysokou výhru 23:4. Dvojka uhrála dvě výhry v jedničkách, dostala dva kanáry a několik slibně rozehraných zápasů prohrála v koncovkách. Před obědem bylo hotovo.
Derby tedy máme za sebou, rozhodující extraligové boje před sebou.

Jedna z cen pro medailisty.
05/08/2025

Jedna z cen pro medailisty.

Adresa

Krumsín
79803

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když HRODE Krumsín zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie