Původně se na místě kde se sportovní areál nachází stávala skutečně cihelna, v které se vyráběly cihly a střešní tašky. Na začátku 70-tých let byly staré budovy demolovány a místo sloužilo nějaký čas i jako střelnice. Později byl zavezením vyrovnán celý prostor a zahlazeny stopy těžby hlíny. Jak uvádí archivář Jiří Záloha " Ze starých dějin Křemže ", když se v roce 1575 ujímal majetku dvora Chlum Oldřich Častolar byla cihelna pustá. Ale bylo ji možno uvést malým nákladem opět do provozu. Stála nad chlumským mlýnem kde byla hlína dobrá a v jiných letech se tu vypalovaly dvě pece po 10 000 cihel a tašek. Co se nezužitkovalo při dvoru nebo tvrzi prodávalo se v okolí. Postupem času připadl dvůr v Chlumě tak jako předtím v Chlumečku Schwarzenberkům a v roce 1930 si odkoupil cihelnu i s pozemkem mlynář František Hrubeš. V té době byl zde cihlářem Prilipin, který bydlel v Chlumě. Jako Schwarzenberk tak i mlynář Hruběš provozovali výrobu cihel a tašek dál. Po komunistickém puči v roce 1948 byla mlynáři cihelna odejmuta a zestátněna jako jiné soukromé podniky a pálit se přestalo. Cihelna chátrala až v roce 1954 bylo rozhodnuto ji zbourat. Po zbourání byl upraven terén a hasiči si na něm udělali cvičiště, mládež hřiště. Na zábavy byla postavena místnost pro hostinského a pro hudebníky. Mládež má zde dost prostoru pro zábavu a posezení. Text byl čerpán z Kroniky "Křemežsko" zapsal p. Nejedlý.
