KČT Slovan Karlovy Vary

24/04/2026

25/03/2026

V rámci Jarního setkání členů Klubu českých turistů v sobotu 21. března 2026 v Plesné jsme se vydali do nedalekých Radonových lázní v Bad Brambachu, které jsou jsou světový unikát. Zatímco Jáchymov je nejstaršími radonovými lázněmi na světě, Bad Brambach se pyšní tím, že má nejsilnější radonový pramen na světě. Světový rekord drží pramen Wettinquelle. Koncentrace radonu dosahuje hodnot kolem 24 000 Bq/l (bequerelů na litr). Pro srovnání, jáchymovské prameny mají hodnoty nižší (nejsilnější Agricola má kolem 20 000 Bq/l). V Jáchymově se radon čerpá z hloubky 500 metrů z dolu Svornost, zatímco v Bad Brambachu vyvěrá přirozeně blíže k povrchu v údolí potoka Röthenbach. Na rozdíl od mnoha jiných míst se zde radonová voda využívá nejen ke koupelím, ale především k pitným kúrám. Je to velmi přísně dávkováno lázeňským lékařem. Radon v malých dávkách stimuluje regeneraci buněk a tlumí záněty. Lázeňský park má rozlohu 16 hektarů a je postaven v anglickém stylu. Z Plesné (u Chebu) vede krásná turistická trasa (cca 4 km), která vás dovede přímo do centra lázní. Kousek od hranic na české straně (u Plesné) vyvěrá pramen Břetislav (Radonka). Je to nejsilnější přírodní povrchový vývěr radonu v ČR a je volně přístupný v lese. Foto: Vladimír Šorejs

24/03/2026

BUBLÁK
Při cestě z Plesné jsme se stavěli u Vyvěračky Bublák (přesněji mofetové pole Bublák) je fascinující přírodní úkaz. Nachází se v Chebské pánvi, konkrétně mezi obcemi Milhostov a Hartoušov Není to pramen vody, ale mofeta. Lidé tomu často chybně říkají „bahenní sopka“, ale s pravou sopkou to má společného jen to, že tudy uniká plyn z hloubi země. Zemí zde prostupuje oxid uhličitý (CO₂), který je pozůstatkem dávné sopečné činnosti v okolí (jako je Komorní hůrka). Plyn probublává podzemní vodou a bahnem, což vytváří ono typické „bublání“ a „čvachtání“. Je to jedno z nejaktivnějších míst v celé oblasti. Někdy bublá jen mírně, ale po deštích nebo při změně tlaku jsou mofety velmi hlasité a plyn z nich doslova stříká. Bublák je víceméně volně přístupný v lese a v nivě potoka Plesná. Když je ticho, uslyšíte Bublák už z dálky. Je to hluboké, nepravidelné bublání, které působí, jako by země „žila“.
Když jsme byli u Bubláku, nemohli jsme minout Hartoušovské mofety. Ty jsou hned vedle a jsou tam vybudované pozorovací šachty, kde můžete vidět úniky plynu přímo zblízka. Vědci tam mají přístroje a měří složení plynů, protože to pomáhá předpovídat drobná zemětřesení, která jsou na Chebsku běžná.
Foto: Hana Bothová