15/09/2023
Vyhodnocení soutěže a pár slov na okraj lví chůze, protože fotky v příspěvku níže byly právě z ní - takže Soňo - blahopřeji.
Obrázek k tomuto příspěvku vystihuje geniálně 2 typy chůze rozšířené v populaci zhruba v poměru 1:1 - chůzi kyčelní a kotníkovou.
Liší se tím, zda se došlapuje přes patu nebo tak, aby došlo k odpružení došlapu.
Ve vyšším věku nedošlapuje přes patu již NIKDO. Na kyčelní - silový typ chůze - dojde totiž v určitém věku dech. Tento zadní typ chůze, kdy se tělo musí z paty vyhoupnout dopředu podobně jako skokan o tyči, se musí proto proměnit ve styl chůze, který dotyčný "udejchá". Skokanovi o tyči pomáhá pružná tyč. Pata však zrovna pružná není.
Pružnost - neboli uvolněnost těla ve vertikálním směru - podporuje jen pružný došlap, o nějž jde v chůzi kotníkové.
Lví chůze byla uměle vykonstruovaná na základě objevu spirální dynamiky - švýcarský rehabilitační, u nás hojně publikovaný lékař, Chris Larsen.
Tento princip, podle nějž se v průběhu lidské fylogeneze utvářela stavba lidského těla, se odráží nejen v pevném sešroubování nožní klenby - ale též v diagonální komponentě svalstva trupu.
Díky tomu může páteř reagovat při chůzi na výtlačné impulzy při chůzi ze svalstva plosek nohou. Spirálně uspořádaná nožní klenba přenáší jejich prostřednictvím rotační impulzy na páteř. Výtlačně-rotační impulzy chrání páteř před sesedáním a formují během chůze držení těla.
Problém lví chůze - když pominu rozvolnění vazů zevního kotníku ve fázi, kdy je tělo aktivně překlápěno z paty na vnější stranu chodidla - je v tom, že vykloněním chodidla nejprve ven a potom dovnitř jsou rotační impulzy zcela potlačeny.
Rotační impulzy dodává tělu stojná končetina při odrazu, když se jakoby přišroubovaná k zemi nachází ještě za tělem a prostřednictvím spirality nožní klenby ho páčí třemi směry současně - vzhůru, vpřed a do rotace. Vnitřek těla je tím založen jako trojrozměrný prostor. V okamžiku odrazu musí být tedy vykloněno mírně vpřed, nikoli vzad jako při kyčelní chůzi.
Rotační impulz předchází tedy zpevnění celého těla rovnovážnou funkcí v letové fázi, kdy je podepřené jen jednou nohou. Výtlačně-rotační impulz, který tělu odlehčí od vlastní váhy, stačil však mezi tím proniknout až do páteře. Silové momenty ze všech tří směrů pohybu - vzhůru, vpřed a do rotace - jsou tedy v rovnováze.
Při lví chůzi není tělo ani protočeno ani odlehčeno. O krok vpřed ho páčí palec došlapné končetiny za situace, kdy nese váhu celého těla. Proto ten zvláštní postoj na obrázku níže připomínající spíše běh než chůzi.
Mozek - aby zachoval schopnost chůze - se se změnami zatížení chodidla při lví chůzi vyrovnává adaptacemi na úrovni stavby těla.
U mladíka, jehož fotografie jste viděli, jsou adaptace naznačeny takto:
1. vybočení - nikoli však hned v kolenním kloubu - ale bércových kostí od vnějšího kotníku směrem vzhůru. Na pořad dne by v tom případě přišla jejich lámavost v směrem ven.
2. Vybočení palce dovnitř jako rovnovážná kompenzace vyklonění chodidla na vnější stranu - neboli návrat k opičímu chápavému palci, byť v lidské podobě palce jako dolů ohnutého bodce.
3. Ztluštění kostry extrémně zatíženého palce. Buňky na takovouto přestavbu se berou vždy z částí těla, které se stávají nepotřebné - v tomto případě by to byly ostatní prsty.
Jak konkrétně by to dopadlo, závisí na intenzitě zatížení v tom kterém směru při zatížení chodidla a jeho stavu u člověka, kdy se lví chůzí začíná.
Projevilo by se to ale až po letech a u potomků lidí, kteří s tím začnou v mládí, tím spíše, když do toho jsou s takovou vervou a takovým přesvědčením jako mladík na fotkách.
V obou případech by to bylo již nevratné.
I kdyby vše proběhlo u někoho ideálně - a to jsem viděla u jedné mladé dívky - tělo každopádně ztratí vertikální pružnost a možnost ji rozvinout - přestavěné chodidlo to už nedovolí. Naruší se tím buněčná výživa, fungující díky pružnosti těla ve vertikálním směru na principu mechanické pumpy.
Co říci na závěr?
Lví chůze je experiment lidských konstruktérů a projev jejich celkem veřejně hlásané ambice "stvořit pomocí rozumu" člověka rovnou dokonale - tj. lépe než příroda. Jimi užívaný výraz "konstruktér" velice trefně vystihuje výsledek, kterého dosáhnou - než se jejich dílo opotřebuje, může fungovat dokonale, ale není to k životu.