27/04/2020
KDYŽ "JDOU" RYBY DO TŘENÍ
Vědomosti ohledně vytírání jednotlivých druhů ryb našich vod, znalosti měsíců ve kterých
se ta či ona ryba chystá na výtěr, to vše jsou informace, které se každému rybáři můžou hodit.
Tření
je způsob rozmnožování vejcorodých (jikernatých) ryb.
Samička je jikernačka a sameček mlíčňák.
Každý rybí druh se ale vytírá drobet jinak a vyžaduje také k rozmnožování různé podmínky. Podle těchto vlastností a potřeb dělíme ryby do několika skupin.
Podle počtu tření za život se dělí ryby na polycyklické - ty se mohou rozmnožovat několikrát za život a monocyklické - ty se vytírají pouze jednou. Převážná většina ryb našich vod patří mezi polycyklické druhy.
Co do množství výtěrů jsou ale mezi nimi nemalé rozdíly. Krátkověké ryby, jako je například lipan, se dokážou vytřít jen 2x až 3x za život a pak končí jejich životní pouť, to takoví kapři, či sumci, se mohou třít za život mnohokrát pokud jim to podmínky dovolí.
Polycyklické ryby se rozmnožují v ročních periodách. U některých druhů probíhá výtěr během krátkého časového intervalu a to jednorázově, u jiných dávkově, tzn. vícekrát v sezoně. Jednorázový výtěr se týká druhů žijících v chladnějších oblastech např. lipan, štika nebo okoun. Naopak druhy žijící v teplejších vodách si mohou výtěr rozložit do více dávek v období několika týdnů (většina našich kaprovitých druhů, sumec atd.).
Typickým zástupcem monocyklických ryb je úhoř říční. Je to naše nejtajemnější ryba - "had"
O jeho fascinující pouti která končí v Sargasovém moři, kde po vytření hyne, by se dalo vyprávět hodiny a stejně nikdo přesně neví jak to je. Takováto migrace na tření proti proudu řek až do moře se nazývá katodromní.
V tomto reprodukčním cyklu ryby většinou neberou, nezajímá je totiž nic krom námluv a milostného aktu.
Jistě většina z nás například v této době tzn. přelom dubna a května zaznamenalo rybářský "půst", už ani ti cejni do toho tolik nedrbou.
Ano, i toto má v nemalé míře na svědomí tření.
Taktéž doba hájení určitých ryb, převážně dravců, je spojena právě s vytíráním, což má samozřejmě své důlžité opodstatnění.
Ale pozor, nelze se řídit jen měsíci v tabulce, na době vytírání má totiž velký podíl hlavně počasí a s ním spojená teplota vody, proto není vyjímkou, že některé roky může jít ryba do tření dříve a některé zase později.
Aby u ryb našich vod mohla probíhat látková výměna, musí voda dosahovat nejméně 7 °C, ale je to druh od druhu jinak, například kaprovité ryby jsou náchylnější na teplotu vody a potřebují vodu kolem 16-18°C, díky naším klimatickým podmínkám rostou potom tyto ryby samozřejmě pomaleji než v teplejších zemích, teplota vody totiž má vliv i na množství potravy v ní, teplota vody s sebou přináší mnoho důležitých faktorů potřebných jak k reprodukci tak růstu ryb.
Je mnoho drůhů, které by se neobešlo bez umělého výtěru.
Hold příroda si vždy sama řekne, kdy je ten pravý čas a co vše je zapotřebí k úspěšnému
rybímu aktu a následně nového potomstva.
No a jak se tyto informace hodí rybářovi?
Na příklad při cíleném chytání určitého druhu ryb, víme totiž, kdy je úspěšnost o dost menší než v jiných měsících a naopak...
Pokud jste dočetli až sem, tak mám pro vás
závěrem jeden typ.
Ano je to tak, ryby ve tření většinou neberou a mají v hlavě jen jedno, ale díky tomu ztrácí i svou opatrnost a po vytření jsou hladové,
to je ten pravý čas, kdy se dají chytit kapitální kusy👍
Ať vám to jezdí a špice vohejbá.
Freeman.
