Extreme yoga Čechy pod Kosířem

27/05/2026

Zde k přečtení názor na životosprávu od v této zemi nejrozumnější lékařky z oblasti konvenční medicíny.

Lékařka Kateřina Cajthamlová se v rozhovoru pro magazín Lifee.cz vymezila proti pořadu Extrémní proměny. Metody hubnutí jí zde nepřijdou adekvátní a vyjádřila také podezření ohledně aplikace populárních injekčních preparátů. Podle ní existuje pravděpodobnost, že po skon....

11/10/2025

NEPOPIRATELNÁ PRAVDA

Moje stránka se týká jógy a můj úmysl je, zveřejňovat příspěvky pouze k tomuto tématu. Ale tohle video, tento proslov, je tak naprostá pravda, že jsem neodolala a nabízím ho ke shlédnutí dalším uživatelům Facebooku.
Ostatně, i když to tak nevypadá, tak i občanský postoj vůči společnosti, je jóga.

07/10/2025

O ZÁZRAČNÉM HUBNUTÍ - dodatek k předchozímu článku

Přátelé, pokud čtete internet častěji, jste jistě průběžně zasypáváni doporučeními samých skvělých a spolehlivých přípravků na hubnutí. A protože tato situace trvá od okamžiku, kdy internet vznikl, tyto inzeráty už dávno nikdo nečte.
Takže jste dozajista přešli bez zájmu přípravek na hubnutí DIET SHAKE. V tomto případě jste o hodně přišli, a proto vám přináším podrobnou informaci.

Tedy mezi námi, už jsem viděla ledacos, ale takový zázrak ještě ne. Posuďte sami.

Prodejce dodává v balení dávky na každý den po dobu tří měsíců. Tři měsíce každý den, podle prodejce nejlépe místo večeře, jedna dávka práškového přípravku, rozpuštěného ve vodě. A kila letí dolů. Fantastic, jak si můžete prohlédnout i na inzertních fotografiích.

A teď pozor. Vážně se zamýšlím nad nutností užívat ten zázračný nápoj po tři měsíce, když z fotografií jasně vyplývá, že zázraku bylo dosaženo během několika minut.
Je to tak, přátelé! Jak sami vidíte při podrobném porovnání obou fotografií, pozadí kolem modelky je téměř shodné.
Shodují se stébla trávy mezi kameny, shodují se koruny stromů na protějším břehu a dokonce i postavení něčeho tak proměnlivého, jako jsou mraky na obloze, se nezměnilo.
Kromě toho, kdyby měly uplynout tři měsíce, což je čtvrt roku, příroda by jistě vypadala jinak - po létu, které je na snímcích, by krajina musela být podzimní. Ale není.
Takže závěr, ke kterému musíme dojít, zní: Figurantka musela zázračně zhubnout během - nejdéle - několika minut.

Co na to říct? Dvě věci. Zaprvé, takový zázrak nedokáže žádná jóga na této planetě. Zadruhé, na internetu se objevují dva druhy hovadin - hovadiny a hovadiny totální. Vyberte si, kam DIET SHAKE zařadíte.

18/08/2025

O HUBNUTÍ

Z pohledu jógy je pro snižování hmotnosti z těch nejógových metod, józe asi nejblíže metoda, vyjádřená česky příslovím: Malý dvůr a dlouhý bič. Ovšem nelze to brát doslova a zároveň jenom tohle nestačí. Jóga je složitější a přesnější. Jógové pravidlo zní: Nediskutuj a cvič.
Naprostá většina lidí s nadváhou už zkusila hubnout a bezvýsledně. Za připomenutí stojí vyjádření hodně známých, dříve štíhlých žen, které jsou ve věku kolem padesáti. Jmenovitě Simona Krainová, Olga Šípková-Studničková a Hana Kynychová. Samostatný případ, spíše pro zasmání, je MUDr. Kateřina Cajthamlová, která se před lety okázale chlubila svými 48 kilogramy, a dnes po šedesátce, kdy je vysloveně obézní, velice chválí a propaguje důchodcovskou obezitu. Podle hlášky, že každá liška chválí svou oháňku, a která ji nemá, tvrdí, že nejlépe je bez ní. Přesné.
Krainová přiznává 5 kilo navíc i při neustálém všestranném pohybu a cvičení, a při velmi střídmé stravě, na kterou byla ostatně celý život zvyklá. Šípková říká, že ve svém věku chce žít obyčejný občanský život a to i za cenu, že bude mít postavu své matky. Kynychová tvrdí, že má navrch pouze 2 kila, jenže už neříká, že ta 2 kila navíc má po celkové liposukci.
Jmenované ženy byly celý život profesionálkami v oboru štíhlá postava. A teď se to vymklo. To je neštěstí všech krásných a štíhlých lidí - jsou přesvědčeni, že tak tomu bude do smrti, vždyť přece sportují a jedí střídmě...
Tito lidé jsou názorným důkazem, že málo kalorií a sport nestačí. Pro všechny, kdo chtějí zhubnout, tady říkám: všímejte si slavných a podívejte se, jak vypadají, když zestárli. A myslíte, že jim to vyhovuje? Je jasné, že jim to vůbec nevyhovuje. Ale nic z toho, co pro svou štíhlost dělají, prostě nepomáhá. Takže pokud chcete zhubnout, ty známé, ale neúčinné metody můžete rovnou vynechat! Nebo si myslíte, že se vám podaří to, co se nedařilo hvězdám, jako byla Raquel Welch, Vlastimil Harapes, a všichni ostatní? Zaručeně se vám to nepodaří. Příčin je celá řada.
Pokud se sebou chcete začít něco dělat, je dobře od začátku přijmout jógový přístup k lidskému tělu. Smyslem jógy je, zbavit adepta závislostí všeho druhu. Protože závislosti je třeba uspokojovat a k tomu jsou potřeba peníze. Peníze je nutno vydělat. To zabírá většinu života. Není čas cvičit. Je to bludný kruh.
V józe se nehubne. V józe se hmotnost upraví sama, vhodným cvičením. Jógové cviky se od běžných sportů liší svými účinky. Jejich pravidelné cvičení uvádí do pohybu endokrinní soustavu, takže se opravdu hodně věcí vyřeší samo. Tady je důležité vysvětlit, proč v mladém věku lze hubnout i sportem, posilováním a trochu i hladověním. Tyto činnosti v mladém věku rovněž zvyšují činnost endokrinního systému, ale pouze v omezené míře, s velkou námahou, často provázenou úrazy a nevhodným stravováním. Účinek těchto aktivit se s přibývajícím věkem vytrácí. Ve dvaceti to funguje, v padesáti ne.
V padesáti neexistuje jiná cesta, než cílené udržování endokrinního systému v soustavné činnosti. Je možné jedině společně s dostatečně ohebnou páeří. Upozorňuji všechny zájemce o hubnutí, že nezeštíhlíte ani o deko, dokud nebudete mít ohebnou páteř. Můžete pořád hladovět a počítat kalorie (které jsou navíc stejně pochybné, jako věštění z kávové sedliny) a stejně nezhubnete
Dále se na přibývání hmotnosti ve stáří, podílí celoživotní jedení masa. Zápaďáci se považují za chytré, ale moc se to neprojevuje. Kdyby byli opravdu chytří, logicky by si odvodili, že každé mládě roste, a to vlivem růstového hormonu. Kromě toho, hospodářská zvířata jsou standardně krmena externím růstovým hormonem, pro dosažení rychlých přírůstků na váze. Takže stačí trochu myslet a je jasné, že konzumace růstového hormonu zákonitě přivodí přírůstek hmotnosti i u člověka.
Dalším podněcovatelem tloustnutí je hormonální antikoncepce žen. Ovšem celoživotním soužitím se ženami se tento hormon dostává i do můžů a ovlivňuje jejich hormonální soustavu velmi citelně.
Lidově se říká, že po estrogenu se tloustne. To není příliš přesné. Estrogen samotný tloustnutí nezpůsobuje. V tom mají jeho zastánci pravdu. Ale dlouhodobá zvýšená přítomnost estrogenu v těle způsobuje nežádoucí změkčení veškerých vazivových tkání. Tato tkáň, tedy šlachy a vazy, je pružná a obsahuje hodně vody. Jestliže se tkáň všelijak svěsí a vytahá, objem vody se zvětší. A protože voda je uvnitř tkáně, je nemožné se této vody - často považované za tuk - tedy se této vody zbavit omezením příjmu potravy, tzn. dietou, a zvýšeným pohybem, tzn. sportem. Řekla bych, že většina obézních má to štěstí, že jim jejich tlusté tělo nedovolí sport provozovat. Naštěstí pro ně. Protože zvýšená pohybová aktivita - logicky - ještě víc vytahá tkáň a ta následně pojme ještě víc vody. Komu se to nezdá, podívejte se, jak vypadají ve stáří bývalí výkonní kulturisté. Pokud se toho stáří dožijí.
Dalo by se pojednat o dalších příčinách obezity, například o zničujícím vlivu alkoholu na žaludek. Ale takhle to stačí. Jediná možnost a východisko je správně praktikovaná jóga, která jedině uvádí adepta do stavu nasycení a hluboké únavy, po které následuje těžký spánek, v němž tělo regeneruje. Tělo se okamžitě chopí každé příležitosti a pilně obnovuje celého člověka. Pokud tu příležitost dostane. Kdo chce hubnout, může na sobě vyzkoušet, že mám pravdu. Jedině jóga - všechno ostatní je buď krátkodobé, nebo neúčinné. Ovšem zdůrazňuji, že to musí být opravdová jóga, ne ta obvyklá tělesná výchova pro základní školy, která bývá v kurzech vydávána za jógu. A samozřejmě jóga není ani žádné duchovno, slunce v duši, oceány blaženosti, nevyčerpatelné kosmické energie a podobné nesmysly.

08/08/2025

O TRANSGENDERECH A INTERSEXUÁLECH

Občas si říkám, že bych měla uveřejnit stanovisko k tomuto tématu z pohledu jógy. Zatím jsem se tomu po delším rozmýšlení vyhýbala, protože vím, že běžným lidem je jedno, jestli se někdo cítí odlišný, a odlišné stejně nezastavím.
Ale nedávno se sešly tři události, které mě přiměly konečně se vyjádřit.
Událost první - Od 1. července 2025 už trans lidé v Česku nemusí podstupovat sterilizaci ani chirurgický zákrok, aby mohli úředně změnit pohlaví. Změna přichází v návaznosti na loňský nález Ústavního soudu, který dosavadní praxi označil za protiústavní.
Událost druhá - Festival Prague Pride 2025.
Událost třetí - článek na Super.cz, s názvem "Žena se narodila jako intersexuální, s vulvou i vnitřními varlaty"

Stanovisko jógy, oproštěné od veškeré náboženské a společenské morálky, stanovisko čistě tělesné zní: NE! NIKDY! V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ! A teď proč.

Úvodem krátce zmíním homosexualitu, kterou dávám záměrně na úvod proto, abych ji po zbytek psaní zcela vynechala. Homosexualita je nepřípustná, protože poškozuje zdraví, ovšem nadále se k ní nebudu vyjadřovat, neboť zdraví si každý homosexuál poškozuje sám, praktikováním nepřirozených technik pohlavního styku, případně závislostí na omamných a návykových látkách. Je to jeho soukromá věc a stát do ní nezasahuje, neboť homosexualita v Česku není trestným činem.
Kdežto osoby transgender, dříve transsexuál, a osoby intersexuál, dříve hermafrodit, nechávají své zdraví na vlastní žádost poškodit nevratně a na účet společnosti. Se zavřeným okem by se ještě dalo tolerovat, kdyby si ty zákroky hradili ze svého. Jenže je potřeba řezat a amputovat v mládí, a v tom věku oni žádné peníze nemají. Potíž je, že co na sobě v naprosté pomatenosti nechají napáchat, je nevratné, a proto se stávají doživotními, možno říci "předplacenými" pacienty všeobecného zdravotnictví.

Intersexuálové
Jejich méně, než transgenderů a svoje neštěstí si mnohdy nezpůsobili sami. Jsou to lidé s vrozenou vadou endokrinního systému, takže každý jedinec je originál. Část jejich těla má mužskou DNA a část ženskou. Vzájemný poměr se různí a někdy dokonce nemusí být vůbec okem rozpoznatelný. Ale většinou se na to přijde, a to už v předškolním věku a rodiče takového dítěte jsou donucováni zvolit pohlaví dítěte. V Československu se to moc nedělalo, a když, tak jenom opatrně. Lékaři nechávali děti dospět a ke kastracím se přistupovalo často až v plnoletosti jedince. Záleželo na rodičích. Ovšem demokratický Západ se s tím nepáral, rodiče postavil před hotovou věc a hermafroditní chlapce kastroval a nechával je vychovávat jako dívky. Ani v jednom případě jedinci ženskou identitu nepřijali a sebevražednost v dospělosti byla obrovská. Zábavné je, že medicína houfně přeoperovávala chlapce na dívky, protože odstranit mužské pohlavní ústrojí je snadné, ale nikdo nevyráběl ze sporných dívek chlapce, neboť vytvořit mužské pohlavní ústrojí na ženském těle prostě nelze. Vždycky je snazší odřezávat, než přihazovat.

Transgendeři
U transgenderů je to něco zcela jiného. Jejich těla jsou naprosto v pořádku, často velmi pěkně urostlá, ale oni tvrdí, že jsou v duši opačným pohlavím, a své tělo nechtějí. To myslím stačí, kdo si chce přečíst víc, má možnost. Je toho plný internet.

Pro úplnost uvádím ještě stanovisko nějakého odborníka, který svůj článek nepodepsal, ale bylo vidět, že to téma zná profesionálně. Je to zatím jediný člověk, který pojmenoval věci pravým jménem. Jako jediný - nikde jinde jsem takový názor nenašla - napsal, že transgendeři obvykle nejsou transsexuálové, neboť tato diagnóza se v populaci vyskytuje naprosto ojediněle, zatímco můžeme pozorovat, že v naší době se s transgendery doslova roztrhl pytel. Napsal, že jejich pravá diagnóza je transvestitní fetišismus. V čem je rozdíl? Transsexuál je skutečně v duši opakem svého tělesného pohlaví a chce žít podle své duše. Tzn. muž chce žít jako žena, být hospodyní, mít manžela, vychovávat děti atd. Kdežto transvestitní fetišisté mají jediný cíl - neustále soupeřit s biologickými ženami v kráse a přitažlivosti, nejlépe veřejně, prostřednictvím sdělovacích prostředků. Jako životní partnerky vyhledávají biologické ženy, které jsou ochotny je obdivovat. Takže kdo je opravdový transsexuál? Transgender modelek, zpěvaček, hereček, režisérek, výtvarnic atd. je plný internet... A všechny mají doma babu.

Z hlediska jógy jsou jakékoliv předělávky z jednoho pohlaví na druhé, zcela nepřijatelné. Kastrace naprosto zničí endokrinní systém .Po čtyřech až šesti letech od kastrace se tělo začne měnit. Po celém těle se začíná hromadit voda a tuk. Současně kastráti ztrácejí své rozumové schopnosti. Kromě toho, upřímnější kastráti přiznali propad své nálady do deprese, a to už dvě hodiny od vykonané kastrace. Tento stav je nevratný. Většina kastrátů dostává do konce života antidepresiva. Externí hormon, tedy hormon opačného pohlaví, vyvolává trvalou imunitní reakci, tzn. že tělo ho beze zbytku nepřijme, játra se snaží ho vyloučit a přetížení jater vede k jejich chronickému zánětu. Nikdo nechce přiznat, že nejméně polovina přeoperovaných trpí samovolným únikem moči, jako důsledkem amputace (muži) a transplantace (ženy), a zánětem močové trubice, případně měchýře. Amputace se dlouho hojí, klidně i dva roky V místě chybějícího orgánu se hromadí voda, která často způsobí prasknutí pooperačních jizev. Plastická neo-vagina má hloubku 6-8 centimetrů - má to vůbec smysl? Úpravy obličeje také nezůstávají bez následků. Zásahy do původního tvaru nosu způsobují ve vyšším věku horší přívod vzduchu a dušnost, zejména ve spánku. Tohle se týká všech lidí, kteří si nechali přeplastovat nos. Odkazuji na svědectví zpěvačky Leony Machálkové. Nejrůznější přetvarovávání obličeje vede ke zhoršení pohyblivosti mimických svalů, občas k ochrnutí některého z nich. Úsměvné jsou snahy o vytvoření poprsí na mužském hrudníku. Maximum jsou implantáty velikosti 1 a i ty není kam vsunout, takže jsou spíše po stranách.

Tolik jen stručně, pro názornost, že opravdu ze zdravotního hlediska nelze tyhle předělávky uznat. Ovšem je ještě jeden důvod, pro který tuhle takzvanou terapii odmítám. Záráží mě, že dosud na to nikdo nepoukázal. A to je původ toho externího hormonu. Těm hormonům se říká syntetické, no ale přece logicky, hormon nelze vyrobit průmyslově. Pokud vím, tyhle přípravky byly získávány z jednotlivých buněk mladých, náhle, například při autonehodě nebo na úraz, zemřelých lidí. Možná se to dnes dělá jinak, ale neumím si to představit. Podle mě, princip, že je možný pouze přenos z člověka do člověka, tedy tento princip zůstává. Z pohledu jógy je to na úrovni kanibalismu, takže se to dělat nemá.

Mno, a protože článek začíná informací, že nyní je možno být úředně prohlášen opačným pohlavím i bez kastrace, tak to také trochu objasním. Není to tak, že by kdejaký chlap mohl být úředně uznán za ženu a potom se dožadovat vstupu na dámské WC, do dámských šaten a podobně. Kastrace zůstává, ale takzvaná chemická. Pohlavní žlázy nejsou odřezány, nýbrž téměř umrtveny nějakým hormonálním přípravkem. Transgendeři jásají, protože odpadá únik moči a záněty. Ale je jiný problém. Minimalizovaná činnost pohlavních žláz vede k jejich odumírání často končí rakovinou. Jóga jde přesně opačným směrem. Činnost žláz nepotlačuje, ale naopak podněcuje.

A teď trocha Indie. Transgendeři jsou všude na světě. V Indii se jim říká hidžra. Hidžrové žijí mimo kastovní společnost, obvykle ve vlastních společenstvích. Peníze získávají uměleckými vystoupeními, zpěvem, tancem, divadlem, výrobou suvenýrů, prostitucí s homosexuály a podobně. Někteří nejsou kastráti a všichni jsou velmi chudí.
Ale jsou i jiné, velmi zajímavé případy. Byl jeden jogín, jmenoval se Prahlad Jani, narodil se 1929 a zemřel 2020. Proslul na celé planetě jako jogín, který celý život nejedl a nepil. Západní věda to často zpochybňuje a my si to neověříme. Koho zajímají podrobnosti, najde je na Wiki a na YouTube. Mě na tom člověku zaujaly dvě věci, kterých si nikdo nevšímá. On měl vždy neuvěřitelně rozšířené zornice - víc, než uživatelé tvrdých drog. Kdyby tento stav u něj byl navozen nějakými omamnými látkami, vypadal by zakrátko jako všichni feťáci. Je vyloučeno, že by se dožil devadesáti jednoho roku v naprosté tělesné svěžesti. On vůbec nevypadal jako blbec. Naopak, on byl skutečný jogín. Když sedí v lotosovém sedu, je vidět, že má páteř opravdu zcela rovnou. Kdo tohle dokáže? A pravdu má, kdo zacvičil!... Jak to souvisí s transgendery? Je to jenom moje domněnka, ale připadá mi, že právě on je také transgender... V krátkých videích na Tubu jsou vidět jeho pohyby. Jsou vláčné, měkké, jakoby ženské. A jeho oděv je hodně ženský. On to sice zdůvodňoval oddaností jisté bohyni, no ovšem, co si myslím, to si myslím... Oddanost je jedna věc, ale on měl na čele typickou indickou červenou tečku, zvanou tilak. Tato ozdoba je v Indii vyhrazena pouze ženám. A drahé, jistě zlaté šperky, které na něm můžete vidět - udělejte si názor sami. Oblékal se krásně - vidět na něm, že rozhodně nebyl žebrák. Tady vidíte názorně, že když mnozí dělají totéž, není to totéž. Záleží na tom, co kdo ze sebe udělá!

Kdyby bylo na mně, nedoporučila bych nikomu ani transfúzi krve, natož takovou spoušť. Ale mě se nikdo neptá. Ať žije Prahlad!

22/07/2025

HOLY SMOKE
Skvělý film, který není o józe, a s Indií má společné pouze to, že se Západní dívka rozhodne stát se členkou indické sekty. Film není ani o té sektě. Členové sekty se objeví pouze na začátku filmu, pro názornost... Pak už se vše odehrává v dívčině domově, v Austrálii. Děj není vhled do života sekty, ale do života její západní, civilizované rodiny. Film způsobem vyprávění připomíná Troškovo Slunce, seno... Stažení je zdarma. Dobře se bavte!

Jako dým (Holy Smoke) 1999 BRrip HD720p CZdabing.mkv online ke zhlédnutí a stažení| FastShare.cloud | Stahuj zdarma rychlostí 450 kB/s!

19/07/2025

Pravdivé informace o duchovních učitelích mají obrovskou čtenářskou sledovanost. Překvapivě, po uveřejnění až deset tisíc přístupů během jediného dne.

Takže připomínám dalšího spasitele a nádobu moudrosti, zakladatele ášramu na státní útraty, ve Rišikéši, duchovního učitele Beatles, Mahárišiho Mahéše Jogího.
Co o něm říct, aby to nebylo sprosté, a přitom pravdivé... Tento člověk je natolik známý, že lze na internetu vyhledat všechna důležitá data, takže se toho zdržím.
Z mého jógového pohledu, tento člověk se nikdy nesnažil vyučovat nějaká cvičení a askezi.. Provozoval ve svém ášramu výhradně duchovní meditaci.
V tomto bodu mě zaráží jedna nesrovnalost. Tradiční hatha-jóga vždy kladla důraz na tělesná cvičení, naprosté zbavení se návykových látek a celkový asketický, tzn. necivilizovaný způsob života. Samozřejmou součástí bylo zdržení se masa - upřesňuji - zdržení se všech živočišných bílkovin.
A vždy jsem se dočítala, že duchovního osvícení nelze dosáhnout jinak, než ovládnutím těla. V praxi to znamenalo zvládnutí takzvaného lotosového sedu, neboť jedině v tomto sedu je páteř dokonale přímá a tedy schopná nechat proudit takzvanou sílu života.
Existuje filmový dokument, zachycující pobyt Beatles, a jakožto letitý jógový praktik, na první pohled vidím, že guru Maháriši není lotosového sedu schopen. Ale i kdyby byl schopen, tak jeho adepti rozvalení v čemsi jako plážových lehátkách - no prostě nechápu, v čem ta meditace spočívala.
Dále musím poznamenat, že lotosový sed je pro většinu Zápaďáků neproveditelný, nicméně vždy existuje jisté procento lidí, pro které tento sed a kterákoliv jógová pozice, nepředstavují žádný problém. Zpravidla se jedná o diabetiky prvního typu, nejrůznější anorektičky a lidi předčasně narozené. Je to ten druh lidí, který se do padesáti let holedbá, že může pozřít klidně každý den polovinu nosorožce a nikdy neztloustne. Tito lidé jsou nadáni neuvěřitelnou pohyblivostí, která se zpravidla stává jejich povoláním. Jsou z nich vynikající artisté, baletky, krasobruslaři, a podobně, a také v dnešní době instruktoři jógy a - pozor- často také výživoví poradci. Lotosový sed zvládají s naprostou samozřejmostí, ale nikdy jsem u nich nepozorovala žádné známky osvícení. A z těch, které jsem poznala osobně, ani jeden nebyl vegetarián.
Ovšem guru Maháriši nevypadá ani trochu pohyblivě, takže je zarážející, kde vzal drzost, vydávat se za duchovního učitele. Vzpomínky lidí, kteří Mahárišiho ášram navštívili, jsou citovány na internetu, zejména na Wikipedii (v angličtině, ale současné překladače podávají srozumitelnou češtinu).
Protože ty texty jsou dlouhé a všeobecně dostupné, nebudu je zde citovat. Použiju jenom výňatek z článku novináře Jakuba Pokorného z iDnes, který ášram navštívil v roce 2010.

"Druhý den jsme se vydali k proslulému Maharishi ašrámu, kde krátce žili a meditovali Beatles. Je to několikakilometrový pochod až na kraj Rišikéše, kde postupně začíná prales. Ten už zříceniny celého areálu téměř pohltil.

Samozřejmě že cestou nepotkáváme žádné turistické značky, takže se musíme každou chvíli ptát na cestu. A to v Indii znamená, že se k nám dřív nebo později přimotá nějaký nechtěný průvodce. Odchytává nás svatý muž v oranžovém hábitu s digitálkami (nefungovaly) a kabelou Adidas.
Na balkoně u brány "Beatles chrámu" sedí vládní hlídač, čte si noviny a za 50 rupií nám ochotně otevírá bránu. Je to zvláštní pocit procházet zříceniny, které změnily chod dějin rockové hudby, ale dnes se už k hlavní budově prodíráte křovím a spíš máte strach z hadů a střepů, které jsou všude kolem vás.
Beatles byli zdejšími hosty tři měsíce, nakonec ale odjeli, protože si jejich ženy začaly stěžovat, že je indický guru Maharishi jaksi obtěžuje. Duchovní vůdce, který zemřel teprve nedávno, v roce 2008, to nejenže zkoušel na ženy čtyř beatlů, ale na konci života mu kvůli daňovému deliktu vláda dokonce zabavila jeho ašrám. Od té doby ho hlídá vládní úředník, což znamená, že areál vesele zarůstá pralesem."

Do ášramu tehdy jezdili různí slavní lidé, proslulost byla celosvětová, avšak všichni odjížděli ze setkání s guruem rozčarováni. Ženy se shodovaly, že guru na ně vytváří sexuální nátlak. A všichni se nezávisle na sobě vyjadřovali, že pobyt byl pro ně zklamáním. Všeobecné hodnocení se dalo shrnout do věty: Nedověděli jsme se nic, co bychom dávno nevěděli.
Beatles sice v oficiálním vyjádření ášram pochválili, ale soukromě se vyjádřili, že toho měli po dvou týdnech plné zuby. Maháriši jim to srdečně oplatil, poukázav na neschopnost jednotlivých členů skupiny, vzdát se závislosti na návykových látkách. Především u Lennona zdůraznil, že Lennon nebyl schopen obejít se bez marihuany, L*D a hašiše, které si nechával přinášet do ášramu i přes zákaz.
Mimochodem, Yoko Ono, kterou rozhodně nelze podezřívat z pomlouvačnosti, ve svých vzpomínkách otevřeně napsala, že Lennon byl těžce drogově závislý, nikdy neměl snahu se své závislosti zbavit, a proto žít s ním bylo nemožné. On měl jenom dvě duševní polohy. Buď byl sjetý, a pak mu bylo všechno jedno, nebo nebyl sjetý, měl abstinenční syndrom, a pak kolem sebe mlátil, řval, měl stihomamy atd. Takže jejich manželství byla pouze historka pro novináře, protože nebylo možno přiznat, že idol mladé generace je ve skutečnosti troska. A proč potřeboval drogový únik? Odpověď rovněž přináší Yoko, i když já ji nepotřebuji. O showbizu vím velmi mnoho i bez ní. Ale teď si ji beru za korunního svědka, abych zase nebyla obviňována z kdečeho. John Lennon byl buzerant. Nepotřebuji Yoko Ono, aby mi něco říkala. Mám svoje přátele, a to i v zahraničí, takže mám spolehlivé informace. Sice tento článek není o Lennonovi, ale když už se sem vmísil, tak jedna kuriozitka z Británie. V době, kdy Amanda Lear ještě nebyla disco-hvězda, ale pouhá anglická fotomodelka, v jisté době se nechala s Johnem Lennonem seznámit a velice se k němu měla. Byla z Lennonova dosahu rázně odstraněna, nicméně nějaké fotografie zůstaly... Těžko říct, jestli se s ním vyspala. Můj odhad je, že ne. Lennon byl idol a jako takový byl bděle střežen. Jedno vím jistě - Amanda Lear je stoprocentně spolehlivý indikátor. Amanda Lear šla vždy jen po buzerantech v hudebním showbizu. Jejím cílem nebyly peníze, ale stát se hudební hvězdou. Díky Bowiemu se jí to podařilo. Jak říkám, Amanda je spolehlivá.

Nevím, co velký guru očekával, ale soudný člověk ví, že zpíváním a rozmluvami o čistotě, se ještě nikdo jakékoliv závislosti nezbavil.
Mahariši Mahéš Jogí je další člověk, který skutečnou jógu akorát znevážil a zdiskreditoval. Je zarážející, že mu to bylo umožněno indickou vládou, jako přínos turistickému ruchu. Určitá přínos tu byl, protože Indie názorně předvedla, jaké má mínění o Západu a o tom, co je možné západním turistům servírovat.

06/07/2025

Nedávno jsem zde jednomu čtenáři napsala, že takzvaní duchovní učitelé jsou hajzli. Jsou. Mám s tím rozsáhlé zkušenosti. Očekávala jsem, že mě někdo vyzve, abych své tvrzení doložila aspoň jedním důkazem. Místo toho se pod mým příspěvkem rozvinula vzájemná diskuze čtenářů, diskuze o mé - řekněme - duševní nedostatečnosti. Se mnou nikdo nediskutoval a připadalo mi to, že otevřenému dotazu se všichni vyhýbají proto, aby se neukázalo, že mám pravdu. Postupně jpár duchovních mistrů předvedu, ať si každý udělá obrázek.
Předesílám všeobecně, že pokud jsou ti duchovní učitelé v Indii, jsou to všechno státní zaměstnanci. Jejich činnost řídí ministerstvo pro turistický ruch, ministerstvo zdravotnictví a - kdo ví - v některých případech možná i ministerstvo vnitra, a podobně.
Jsou to pečlivě vybíraní muži, zpravidla s vysokoškolským vzděláním, v mládí dobře pohybliví (obvykle typičtí diabetici prvního typu, neboť ti bývají do padesáti velmi pohybliví a netloustnou i kdyby žrali jako kyselina). Všichni jsou ženatí (kromě buzerantů pochopitelně), mají mnoho dětí, krásné domy, drahá auta atd.
V tom ročním období, kdy to počasí dovoluje, zdržují v nějakých táborech, nazývaných ášramy, a tam Zápaďákům vykládají cokoliv, co Zápaďáci sežerou.
Zpočátku, před sto lety, když si ještě nebyli moc jistí, nevykládali lidem takové hovadiny, jako nyní. Ale velice rychle zjistili, že je možno tlachat cokoliv, protože Zápaďák je persona, která si nedokáže sednout na svoje paty, ale ví naprosto přesně, co e děje v sousední galaxii. Takže to patřičně zužitkovali.
Splácávají dohromady tři základní věci: 1/ běžný tělocvik (Zápaďák stejně víc nezvládne), 2/ ajurvédu, 3/ tantru. A Zápaďák vrní blahem a odváží si jako suvenýr papír se svým jménem a nápisem Yogi honoris causa.
Skutečná jóga také existuje. Ovšem Zápaďák nemá šanci tam proniknout. Jogíni mezi sebe nikoho ani nepřijímají, ani nikoho nevyhánějí. Tam je všechno doopravdy. Kdo na to nemá, vypadne do večera sám a víc se neukáže.
Doopravdy, to znamená - například - bez elektřiny, bez mýdla, bez nábytku, bez topení, a bez dalších závislostí.
Později na některé ze skutečných jogínů upozorním.
Nyní zde ke spatření Jeho Svatost višvaguru mahámandaléšvar paramhans šrí svámí Mahéšvaránanda Purídží z Pančajati mahá nirvání akháry.
Jeho Svatost je autorem několika knih o józe, ale cvičit ho ještě nikdo neviděl. Dokáže sedět v takzvaném lotosovém sedu. Pro Zápaďáky neproveditelné, ovšem u Jeho Svatosti to není až taková zásluha, protože v Indii tak sedávají všichni každý den, takže i velmi obézní lidé si tuto dovednost podrží do smrti.

27/06/2025

JAK SE TO POMALU VYRÝSOVALO...
Přání založit velké a slavné středisko pro cvičení jógy, mám už dávno. Dokonce mě to občas napadalo už za socíku. Ale celé ty roky to byla jenom neurčitá představa, kterou jsem po chvíli zase opouštěla, opakujíc si alibistickou výmluvu: Nechej to být, Hanáci jsou líní, já jsem líná - to nemá perspektivu.
Navíc, abych nic nevynechala, je třeba napsat, že v roce 90, u příležitosti čerstvě nabité svobody, jsem se pokusila krátce jeden kurz udržovat. Zkušenost to byla třikrát špatná.
Za prvé, cvičení probíhalo ve školní tělocvičně a byla jsem ujištěna ředitelem školy, že v ní bude dostatečně teplo. Nebylo. Koncem října bylo ve večerních hodinách v tělocvičně tak chladno, že nebylo možno od adeptů žádat pokračování. Takže jsme se dohodli, že končíme.
Za druhé. Cvičenci, tenkrát ještě ženy i muži, měli průběžně neustále všelijaké připomínky k mé osobě a k jednotlivým cvikům, argumentujíce, že navštěvovali jiné kurzy tam a onde, a tam se cvičilo jinak. V podstatě se to zvrhlo v situaci, kdy jeden mládenec neustále podrýval všechno, co jsem řekla a zbylí cvičenci se nesoustředili na své cvičení, nýbrž pobaveně přihlíželi, jak si v nastalé situaci poradím. Takže jsem s úlevou přivítala nízkou teplotu v tělocvičně a zabalili jsme to.
Za třetí, uplynul asi rok a potkala jsem svou bývalou spolužačku, která s kurzem neměla vůbec nic společného, nicméně o kurzu věděla a hned se mě vyptávala. Užasla jsem a povídám jí: "Jak to, že o tom kurzu víš?" Ona mi odpověděla: "Nediv se, ví to celý okres:" Já na to: "Co ví celý okres?" Ona: "No že jsi vybrala od lidí peníze a zmizela jsi!" Pokusila jsem se obhájit a povídám: "Ten kurz byl zkušební a byl zdarma, ale tebe asi nepřesvědčím, viď..."
Dál není třeba pokračovat. Rozhodla jsem se, že jóga zůstane mou soukromou záležitostí, o které nemusí nikdo vědět. A tak to také dvacet pět let bylo.
Mezitím se hodně změnilo a získala jsem jednu dobrou známou, která se mnou o józe často a ráda mluvila. Říkávala jsem jí: "Nebudeme jenom diskutovat. Budu hledat vhodné místo a začneme i cvičit."
A tady znovu vyvstala myšlenka na veřejné cvičení, ovšem teď posílená o dvacet pět let praxe a také změnou bydliště - to dělá opravdu hodně. Dnes mám jinou představu. Uvítám, když se najdou další instruktorky a spolek pro jógu bude působit v mezinárodním měřítku...
Pátrala jsem po vhodném objektu a vždy jsem nacházela nedostatky, které mě odrazovaly, ale kdo hledá, najde... i když tomu nevěří.
Před pár lety se vdávala jiná moje známá a ukázala mi foutos ze svatby. Ona žije v Žarovicích. Říkám jí: "Pěkné, ale jaksi ten Plumlovský zámek nemohu poznat!" Ona na to: "To jsou Čechy pod Kosířem." Vybavila jsem si park, který si pamatuji z dětství a pomyslela jsem si: "To je ono, přesně to, co hledám."
Radostně jsem běžela do kanceláře své známé a hned ve dveřích volám: "Mám to - můžeme začít!" Ona zcela bez zájmu: "Ano? A co?" Já: "No přece jógu!" Její naprosto netečný pohled a výčet důvodů jako dům, zahrada, manžel, tchýně, daleké dojíždění atd., mě dost otrávil. Říkám jí: "Zklamává mě, že když konečně je příležitost, tak nemáte zájem, ale prostředí a ta oranžérie jsou tak krásné, že mě nezastavíte."
Napsala jsem kastelánovi, navštívila jsem kastelána, pohovořila jsem s kastelánem a kastelán mou myšlenku přijal vlídně.
Probrali jsme podrobnosti, zatímco mě kastelán provázel Oranžérií a zámkem. Interiér zámku mi ukázal, protože jsem prve žádala o pronajmutí některé zámecké místnosti. Přesvědčil mě, že Oranžérie je opravdu vhodnější.
Po celkové rekonstrukci za závratné unijní peníze je Oranžérie opravdu skvělá. Takové možnosti, jako jsou tam, nemělo nikdy žádné jóga-entrum kdekoliv na Západě. Kralování se přechýlilo na Východ. I když na západní útraty. Oranžérie mě vskutku nadchla.
Vyšli jsme ven, loučili jsme se a já povídám kastelánovi: "Máte všechno krásné, nádherné, ale má to jednu viditelnou chybku. Proč není voda v rybníku?" Odpověď zněla: "Bylo nutné v rámci rekonstrukcí odvést přítok jinam a už to tak zůstalo." Povídám: "To je závažný nedostatek. To byste měli napravit." A kastelán: "To nevidím jako uskutečnitelné. Na to musí být studie, projekt, řídí nás Krajské středisko památkové péče, všechno stojí desítky miliónů, středisko nemá tolik peněz..." Řekla jsem svou oblíbenou hlášku: "Únie má - únie dá. Musíte se snažit." A s tím jsme rozešli.
Uplynuly další tři roky, ale to není nic neobvyklého - jógisti mají na všechno času dost. Nyní musím zmínit něco jiného.
Vlastním staré, omlácené motorové vozidlo. Jsem sice držitel oprávnění M,B,C,T, ale jezdím nerada a jen v případě krajní nutnosti. Obvyklý důvod mé jízdy je, dobít baterii. Takže tak třikrát za měsíc usednu za volant a chvíli pálím benzín. A letos na jaře jsem si řekla: "Když už musíš vyjet, jeď do těch Čech udělat nějaká foutos. To se může hodit."
Přijela k jsem k zámku, vkročila do parku a uviděla, že část parku je obehnaná přenosným plotem a za ním se míhají stavební stroje. K mému úžasu - rekonstrukce rybníka v plném proudu. To rozhodlo. Od tohoto okamžiku jsem odhodlaná organizovat, i když vím, že jenom odhodlání nestačí. Aby se to uskutečnilo je potřeba zájem veřejnosti o cvičení. Je? Není.
Přiběhla jsem radostně do kanceláře své známé a volám: "Byla jsem v Čechách a mám foutos! Chcete je vidět?" Odpověď "Kde v Čechách? V Praze?" Jak vtipné... Říkám: "Uf, pod Kosířem!" Ona: "Aha, nemám čas." Já: "Nevadí, nechám Vám kopii. Můžete se podívat později..." Ona: "Díky, ale já teď pořád spěchám a pořád nemám čas." "Dobře, měla jste to říct rovnou. Stačilo říct: Nezajímá mě to." To je srozumitelnější.
Odcházím a známá za mnou volá: "Nashle- a přeju Vám hodně zájemců..." Jak vtipné...

ZÁVĚR.
K dnešnímu dni stránku vidělo neuvěřitelných 6 300 lidí. Zájemce o cvičení ani jeden. Až zase svou známou navštívím, pravdivě jí o tom nezájmu povím a doufám, že jí tím udělám radost.