19/11/2021
Zazvonil zvonec a sezoně 2021 je konec ! Svoje již tradiční celoroční bilancování píši až teď , ale omluvou mi je náročná fyzická práce v temných " komnatách " Slatiny . Náš tým ji skvěle zakončil v posledním závodě 18. října v Náměšti pódiovými umístěními a to za skvělého počasí v čele s našim leaderem Dominikem absolutním vítězem tohoto závodu . Mne ale zase potkal asi jen 1 km před cílem při sjezdu k Oslavce druhý letošní pád a prdlé žebro (první byl na Andrlově Chlumu nejvyšším bodě závodu v Č. Třebové ) , ale dojel jsem . A nakonec jsem byl spokojen tak jako vlastně s celou sezonou . Hlavně , že to ve zdraví mám za sebou .
Po té zlomené ruce loni v červenci jsem měl značné obavy . Hlavně v těch začátcích . Ale v podstatě jsem měl štěstí , protože Hustopeče se jeli distančně , potom časovka v Osíku a pak rovinatý Hradec . Zkrátka nic kontaktního . Vzhledem k najetí skoro 4 800 km za první čtyři měsíce roku a hlavně tvrdým olympijským tréninkům tyto závody byly i s bednou pro mě . Bohužel ale pro mne kromě Rozdrojovic u toho to taky zůstalo . Počet mých závodů se zastavil na čísle 19 , což je za mým standartem . Ale taková sezona s Covidem byla , včetně několika zrušených klasik napřiklad moje srdcovka Znovín Cup . Z této devatenáctky jsem se 8 x vlezl do podiové pětky . Což vzhledem k mým letošním SixtySix letům není úplný propadák . Faktem samozřejmě je , že v kategorii 60 + už není velký počet " závodníků " , ale ne vždy je tato kategorie vypsána . Kromě změny v Prima Cupu ( Nova Cup ) na 55 + ( stejná kategorii s Dominikem Haškem ) jsem jel i 45 + , 50 + , i 35 + a můj letošní jediný silniční závod Beskyd tour dokonce jen kategorii - muži .
Takže pro zlepšení sebevědomí jsem začal sledovat jestli přede mnou do cíle dojel někdo starší než já , tedy dřív . Tedy můj dílčí malý úspěch . Povedlo se to 11 x . Je až s podivem , že v letošním roce , kdy se doplnily zásoby podzemních vod , oproti předchozím suchým rokům se mi vyloženě blátivé závody naštěstí vyhýbaly . Skoro definitivně jsem se zbavil strachu z pádu až po projetí onoho kritického místa u Moravské Třebové s 8 šrouby v zápěstí .
Nejdál jsem letos byl v Kukli u Tálína . Těsně jsem unikl červené lucerně v Č. Třebové . Defektil jsem v Libici ( Lukáš mi půjčil své kolo na dojetí ) . Nejmíň závodníků jsem měl za soupeře v závodě 23 v Rozdrojovicích a nejvíc 509 ve Znojmě .
Kromě okázalých KPŽ ( předražených ) , to byly i malé vesnické s nadšením pořádané závody s zapálenými dětmi a rodiči mezi nimiž byli i v dresu ENDEKY BASSTY teamu moji dva vnuci Harry a Hector .
V posledních několika závodech se mi líbila kromě závodění i atmosféra - dobrá parta v kolektivu stejně oblečených človíčků a to nejen chlapců , ale i Elišky a Andy . Pro mne příjemné zjištění stejně postižených jedinců .
Současná doba klade stále větší nároky na psychickou i fyzickou stránku těchto jedinců . Dochází k snižování rezistence vůči napadení organizmu nemocemi . Klíčem je pohyb pokud možno spojený s kladnými psychickými zážitky . Řešením je sport nejlépe v kolektivu příjemných lidí . Řešením je CYKLISTIKA !!!
Všem tímto děkuji za podporu a přízeň.
Miloš