10/03/2026
V neděli jsme na Vltavě prohráli.
Děsně. Těsně. Ale prohráli.
Bylo to tak těsné, že kdyby se hrálo ještě o chvíli dýl, možná bychom prohráli úplně stejně, jen později.
Zase se ukázalo, že papíry nehrajou.
Papírově nejhorší hráli skvěle.
Papírově nejlepší shořeli jak papír.
Zrušili jsme taktiku.
Zrušili jsme strategii.
Chvíli jsme se pohádali.
Pak jsme se udobřili.
A nakonec jsme se shodli, že se polepšíme.
Naše ambice nás evidentně převyšují.
Což je u některých členů týmu výkon samo o sobě.
Potřebujeme někoho, kdo nás udrží na uzdě.
Někoho, kdo umí zařvat, praštit do stolu, ale zároveň pochopí, že občas na trénink nepřijdeme, protože nás manželky nechtějí pustit z domu.
Máme tedy dva dotazy:
Trénuje Franta Straka šipky?
A pokud ne, nemáte tip na trenéra?
Ideálně někoho trochu sadistu, ale s lidskou duší.
Takového, co si nás vyslechne, podívá se na tu naši bídu, povzdechne si, a stejně to s námi ještě zkusí.