Filosofka na kole

23/12/2024

Zanedbáván byl tento profil opravdu dlouho, pardon.
Pokud by někdo z vás chtěl koukat na to, jaké krásné dobrodružství jsme na Mílích všichni zažili, jak jsme si občas sáhli na dno a jak nezapomenutelné to bylo, nalaďte 25. 12. v 15:20 ČT Sport a nasajte atmosféru.

Filosofka na kole

🎄 Na jakou pohádku se letos o Vánocích budete dívat? 🎄

Na tu mílařskou! Máme pro vás dobrou zprávu – známe termín vysílání filmu v televizi. Dokument z 1000 Miles Adventure 2024 se bude vysílat na ČT Sport 25. 12. v 15:20. A my jsme moc rádi, že nám televize uvolnila právě tento sváteční vysílací čas. Budete ho trávit se svými blízkými, a můžete tak všichni společně s cukrovím v puse zavzpomínat na dobrodružné chvíle ze závodu.

A ten, kdo závod ještě nikdy nejel, a možná o tom přemýšlí, nechť je to pro něj motivace! Tu může využít přesně o týden později při registraci.

Takže: vaječňák, cukroví, řízek, pohodlí gauče a film z letošních Mílí – to je letošní plán na druhý svátek vánoční.

Pro ty, kterým rodina tvrdí (bohužel...), že s kolem mají dát pokoj aspoň na Vánoce – žádný strach! Repríza by měla být také 26. 12. a další vysílání 2. 1. 2025. Přesné časy ještě neznáme. Hned jak se je dozvíme, oznámíme vám je.

A připomínáme, že ročník 2025 bude speciální – opět se pojede 2000 mil jihem na Slovensko a severem zpět do Čech, pro ty nejtvrdší borce a borky z vás.

12/07/2024

Ahoj vespolek,

to jsem konečně já, Anička, po dojezdu 822 km (za 10 dní a 17 hodin) jsem snědla steak s kroketama, polívku, meruňkový šáteček, bonbony a k večeři pečená žebírka a hodně oreo zmrzky. Je to hodně a nemohu říci, že bych během závodu jedla méně. Snídaně ještě většinou obsahovala brambůrky, popřípadě zbytek pizzy, salám, sušenky, žužu a housky. Přesto všechno a i přesto, že jsem jela „jen“ do půlky, jsem přišla o spoustu tuku a nahradila ho svalama. To je sice fajn, ale tuk je taky potřeba, takže je rozumné, že jsem to alespoň pro tento ročník uzavřela v malém cíli.
Když jsem dnes po vydatném a tak potřebném spánku věšela vypraný dres a kalhoty, bylo mi trochu smutno. Najednou jsem doma u svého milovaného, v pohodlí, obklopena láskou a naprostým bezpečním a přesto mi hlavou sviští úseky z terénu, brodění se blátem, moknutí a třeba i výstup na Krížnu. Děkuju 1000 Miles Adventure za takový zážitek, za takovou jízdu, o které jsem si myslela, že ji už nikdy nebudu chtít opakovat a teď nemyslím na nic jiného a už si tím „nikdy“ nejsem vůbec jistá. Ta svoboda a volnost, kterou mi ten závod dal, to, jak moc dobře se člověk během něčeho takového pozná, to je cennost. Děkuju Zdenek Devaty za obrovskou podporu a lásku a informování celého světa o tom, že žiju, kde spím a jak se mám. Děkuju Lena Mlejnková za nemalý finanční dar, který mi tenhle počin zjednodušil. Stejně tak ale děkuju všem, co mi doma fandili a měřili každičký můj pohyb, posílali mi slova podpory a drželi palce. Všem, co se o mě tak moc báli, ale věřili mi, že to zvládnu.

Všem děkuji za podporu a třeba zase někdy u nějakého cyklo (či jiného) šílenství.
Vaše Filosofka na kole

11/07/2024

A je tady!!

11/07/2024

Bouřkovou noc Anička přečkala a teď ji už netrpělivě vyhlížím v cíli, zbývá jí už jen poslední sjezd!

10/07/2024

Vidíte ten modrý terčík "151"? A ten Černý terčík "CP2"? A tu celou strašně dlouhou trasu, která už je za Aničkou? Tak takhle jsme na tom. Budu mít co dělat, abych zítra prvním vlakem dojel do cíle dřív než ona, abych ji tam mohl přivítat.

Dneska je Anička už úplně naladěná na cíl a do hlavy se jí vrátila dobrá nálada. Jejími slovy:

"Přesmykač už není v nejlepší formě. Já docela jo. Blíží se konec, je to trochu divný. Hrozně se těším a zároveň nechci, aby to skončilo. Zítra CP2 Jeseníky!"

09/07/2024

Na dnešek se Anička lépe vyspala a dohnala hygienu. I díky tomu dneska najela velkou porci kilometrů. Zbývá jí tedy posledních 122 kilometrů do cíle 500 mil, tedy zhruba další dva dny jízdy.

Ráno její den začal lepením puchýřů na obou nohách a odpoledne měnila brzdové destičky (poprvé v životě) (ano, vyjížděla s novými, ale ten terén a marast způsobují, že destičky se obrušují mnohem rychleji než za běžného provozu).

08/07/2024

Dneska měla Anička největší krizi od začátku závodu. Nedostatek kvalitního spánku a hygieny, puchýře, spousta náročných úseků. Za celé dopoledne ujela pouhých 10 kilometrů.

V noci spala v přístřešku u hospody, ale nad ránem byla bouřka taková, že na ni pršelo i pod tím přístřeškem.

Naštěstí během odpoledne ji dojel další cyklista, který ji nakopnul a společně dojeli do Vizovic.

Večer jsem je potkal i já, nejdřív ve Vizovicích a pak jsme se potkali u video štábu.

07/07/2024

Anička je v Česku! Dnes projela prvním kontrolním bodem u Trenčína, přebrodila Váh (je tam dost široký i hluboký, ale našla dobré místečko k brodění) a před chvílí se vyšplhala na hraniční hřeben Bílých Karpat a převalila se do Česka.

Přes tyto velké milníky byl dnešek dalším dnem v krizích, protože ta trať nedala žádný kilometr zadarmo. Buď tam bylo mazlavé bahno, vyjeté hrozně hluboké koleje od těžební techniky nebo chrochtaly prasátka. A když nic z toho, tak aspoň pršelo. Sprchu už taky pár dní neviděla a teplé jídlo také v posledních dnech nebylo. Všehovšudy to vyžaduje čím dál větší sebezapření.

Zbývá ji ale posledních 250 kilometrů na metu 500 mil, která bude jejím cílem. Aby se mohla vyfotit pod obloukem, musí tam dojet do středy, tedy 80 kilometrů denně. Tak snad krize pominou a do středy to stihne!

Zdenda

06/07/2024

Tak dneska Anička dala dalších 90 kilometrů, byť ne plánovaně. Chtěla spát na 70. kilometru, ale oblíbený Mílařský penzion uprostřed nočních zákazů je letos uzavřen, a tak musela ještě 20 kiláků popojet na další bezpečné místo. Všechno stihla, ale je vyždímaná, bez jídla, bez sil a trochu v krizi.

Do toho všeho se jí vyklepalo víčko od lahve, takže má teď menší kapacitu na vodu.

Naštěstí už je jen kousek od Trenčína, kde je první kontrolní bod (a hlavně možnost získání jídla a náhradních dílů) a zítra se už asi přehoupne přes hranice do Česka.

Přikládám pár fotek ze včerejšího výstupu na Krížnu a hřebenovky na Velké Fatře (už jsem zmiňoval, že je to za mě nejhezčí místo na trati?) (v pozadí tam je vidět filmový štáb, co si tam na Aničku počkal)

Zdenda

05/07/2024

Anička právě stoupá na nejvyšší bod celé trasy, na Krížnu. Odtamtud už pojede jenom z kopce. No, asi ne. Ale hřebenovka tam je nádherná a všichni jí teď fandíme, aby se stihla dostat nahoru a pak někde na bezpečné místo ke spaní. Medvědi totiž nevědí, že na ně má připravený pepřák 🐻🌶

Úspěšně má za sebou Nízké Tatry a sjezdem z Krížne zamává i Velké Fatře, a pak přes Malou Fatru a Strážovské Vrchy k prvnímu kontrolnímu bodu!

V zádech ji tedy tlačí krom naší (všech fanoušků!) podpory i poctivých 420 kilometrů, které už má za sebou. Tím se dostává tedy do půlky trasy 500 mil, kde zatím plánuje končit.

Mimochodem, včera poslala vtipnou SMS, kterou pořadatelé následně použili v denní zprávě. Humor jí tedy stále neschází :)

04/07/2024

A už se Anička zase směje. Včera si odpočinula ("jen" 14 hodin jízdy), a dneska vyšlapala fákt velkej kopec na PVE Čierny Váh.

Na konci toho kopce jsou schody, takže vyšťavená ještě musela vynést kolo několik poschodí nahoru. To kolo ale se vším obložením váží 25 kilo. K tomu 4 kila na zádech. A stejně se směje :)

02/07/2024

200 kilometrů!

Včera žaludek nepřijímal moc jídla, takže dneska Aničce nepřebývaly síly.

Den začínal prudkým a dlouhým kopcem plným bláta, po kterém udělala vždy dva kroky dopředu a jeden sjela zpátky. První krize na sebe v těch podmínkách nenechala dlouho čekat. Nikde nikdo, samé kopce, samé bláto, posun po trase zdál se býti nekonečným, a sil bylo málo. Do toho každý zvuk zněl jako medvěd. Žádný med!

Po letmém pohledu do mapy jsem jí tvrdil, že před ní je velké město, kde se určitě nají a bude tam moci přespat. Ta naděje však splaskla ve velkou krizi, když zjistila, že to není velké město, ale malá vesnice, kde mají jednu jedinou hospodu, kde je všechno s laktózou! Vyčerpaná a hladová tak bude muset jet ještě dál.

Naštěstí se vše začalo obracet v dobré. Zrovna v tu chvíli ji potkal kameraman, kterému se vyzpovídala. Shodou okolností to byl Jakub, se kterým jsem minulé Míle jel já. Pak dojela do další vesnice, kde u benzinky měli hospodu s dobrým jídlem, ubytování i další mílaře. Takže vše dobře dopadlo, teď čerpá síly a odvahu na Nízké Tatry.