22/05/2026
Cela tři krát dva. Postel, záchod, okno do dvora. Tam Michal strávil 18 let.
„První kilo si pamatuju líp než narozeniny dcery."
Předtím vařil pervitin v takovém objemu, že by jím týden zásoboval menší město (40 000 dávek). Bylo mu 26, když ho zatkli. 44, když vyšel.
Dnes vypráví svůj příběh dál. Říká, že to není zpověď. Je to účet.
Jsou věci, které člověk pochopí, až když je pozdě.
Jedna věc mi v tom rozhovoru ale chyběla. Michal mluvil o sobě. O cele, o letech, o návratu. Ale ne o lidech, kterým jeho desítky kil zničily život. Ne o těch, které jeho drogy zabily. Stačilo by říct: omlouvám se.
Přesto Michalovi přeji sílu a ať v besedách pokračuje. Protože i tohle může být forma odčinění.
Video najdete v komentářích a určitě doporučuji!
