V červnu roku 1957 se sešlo ve škole v Trnovanech na podnět Williama Kubince a Romana Lochmana šest zájemců, jejichž společným cílem bylo založení horolezecké skupiny. Zakládajícími členy byli Sláva Stehlík, Gerhard Tschunko, Pavel Novák, Franta Grassl a pochopitelně zmínění iniciátoři akce. Organizačně byli všichni členy turistického oddílu TJ Lokomotivy Teplice, o nějakém těsnějším spojením s je
ho vedením se však nejednalo. Programem skupiny bylo rozšíření počtu zájemců o horolezecký sport, pořádání společných lezeckých zájezdů a tréninky v tělocvičně. Zájem lezců se zprvu soustředil především na pískovcové skály v Tisé, později na celou oblast Labských pískovců. Ruda Wokržinek, Ruda Ponocný, Miloslav Stránský. Pod vlivem W. Kubince se pozornost členů obrátila také k Vysokým Tatrám. Na podzim roku 1958 se uskutečnil stanový tábor při Žabích plesech a v únoru 1959 vystoupili W. Kubinec a G. Tschunko Komarnického žlabem na Širokou věžu ve Velké Studené dolině. V následujících letech byly pořádány již pravidelné letní a zimní zájezdy do Vysokých Tater za účasti stále většího počtu členů. Do roku 1959 vystupovala tato horolezecká skupina jako oficiální součást turistického oddílu TJ Lokomotiva Teplice a od roku následujícího se stala samostatným oddílem. Měla 32 členů a vedoucím byl Gerhard Tschunko, který potom setrval ve vedení do roku 1970. Schůze oddílu se konaly v budově teplického nádraží. Činnost oddílu se soustředila na výstupy ve velehorách, a to nejen ve Vysokých Tatrách, ale i v zahraničí. Pravidelně byly pořádány zimní tábory na Bořeni a běžecké lyžařské závody. Výkonnostní úroveň členů horolezeckého oddílu byla v té době na velmi slušné úrovni a zvýšila se ještě příchodem Miloše Matrase a Jardy Budína v roce 1966. V červenci 1959 postihla oddíl tragická událost. Jeho člen Pavel Novák (21) a hradecký horolezec Jaroslav Beran se během zájezdu do vysokých Tater zřítili v severní stěně Javorového štítu a zahynuli. Po této události ukončil své členství v oddíle W. Kubinec. V letech 1966–1970 se členové oddílu angažovali v různých vedlejších pracovních činnostech převážně organizovaných M. Matrasem a R. Ponocným. Jejich výnos vylepšoval stav oddílové pokladny, umožňoval nakupovat materiál a hradit společné akce. Také díky tomu byla v roce 1968 uspořádána horolezecká expedice na Špicberky, jíž se zúčastnilo 6 členů oddílu. Expedice byla úspěšná nejen po stránce sportovní, ale i z hlediska kartografického a poznávacího. V následujícím roce pak byla uspořádána expedice do horolezecky částečně panenských hor Kačkaru na východě Turecka, a i tato akce byla úspěšná. V roce 1970 vstoupili do oddílu členové vysokohorské turistiky soustředění kolem Ing. Jana Poura. Stali se tak novými a velmi aktivními členy a později J. Pour vystřídal G. Tschunka ve vedení oddílu. Ve stejném roce došlo také k tragickému úmrtí Miloše Matrase (37), který jako člen expedice Peru 1970 zahynul se všemi ostatními pod mohutnou lavinou padající ze svahů Huascaránu. V následujících letech získal oddíl dům v Tisé, který postupně formou brigádnické práce zvelebil a zhodnotil a dodnes využívá. V současné době čítá teplický oddíl kolem 70 členů, jeho vedoucím je Pavel Aksamit a někteří horolezci dosahují vynikající úrovně.
