Pavel Paloncý

Pavel Paloncý Adventurer, ultra-runner & mountaineer

Měsíc v Chile🇨🇱 a Argentině🇦🇷: Velmi intenzivní měsíc!Zatím ve zkratce:✅️Výstup s výpravou s .cz na nejvyšší horu Jižní ...
08/02/2026

Měsíc v Chile🇨🇱 a Argentině🇦🇷: Velmi intenzivní měsíc!
Zatím ve zkratce:
✅️Výstup s výpravou s .cz na nejvyšší horu Jižní Ameriky - 6961 m vysokou Aconcaguu. Pavlovi se povedl výstup bez předchozí aklimatizace, každý člen výpravy vystoupil na vrchol. Tedy 10/10.
✅️Úspěšný pokus o Aconcagua 360° FKT (o tom později).
✅️Obhlídnout terén na budoucí lezení.
✅️Po zrušeném AR v Paraguayi jsme využili čas a vyrazili do Patagonie - podívali se na Fitz Roy a kolem El Chaltén.
✅️Podívali se i do Torres del Paine.
✅️Užili si Chile i Argentinu s tím co nabízí.

📷Zarím jen pár cvaků z mobilu. Brzy nahodíme foto z foťáku i další příběhy.

Poslední střípky z 🇳🇵Nepálu:Při návratu do Nepálu jsem jsem si uvědomil postupně několik věcí:Některé výhledy se neokouk...
11/01/2026

Poslední střípky z 🇳🇵Nepálu:
Při návratu do Nepálu jsem jsem si uvědomil postupně několik věcí:
Některé výhledy se neokoukají (📷Foto 1).
Czech Pub je dobré místo pro začátek i konec každé výpravy. (Foto 2)
Let do Lukly a přistání je zážitek sám o sobě. (3)
Někdy přijde na návštěvu Jitka🐄. (4)
Oblíbili jsme si chození i potmě. (5)
V sedlech nás čekalo nejedno překvapení. (6)
Vždy když jsme potkali nějaké zvíře, tak jsme přemýšleli, jestli to sněžný leopard žere🐆. (7)
Na trase jsme potkali nosiče všech tvarů i velikostí nákladu (8 & 9).
Když Peggy řekne, že skočí pro donese trochu sněhu na čaj… může z toho být hodně čaje. (10)
Když zaparkujete v Lukle „na blikačky“. (11)
V Kathmandú se dá pořídit nejen velký zážitek, ale i dobré čtivo. (12)
A také tu máme jeden tip na ubytko pro našeho hranatého možná skoroministra.
Tímto můžeme prohlásit náš trip do Nepálu za úspěšný.

🇳🇵Nepál – poslední část. - 4 dny v Lukle.Okno dobrého počasí se zavřelo, přišla fronta a k tomu se převrátil vrtulník u...
08/01/2026

🇳🇵Nepál – poslední část. - 4 dny v Lukle.
Okno dobrého počasí se zavřelo, přišla fronta a k tomu se převrátil vrtulník u Lobuche – Nepálské tak zakázali vrtulníky úplně. Strávili jsme tak 4 dny na ubytku kousek od letiště. Někdy jsme na to letiště ani nedohlédli a bylo jasné, že se nepoletí.🤦

Všichni věděli, že se blíží vydatné sněžení a déšť, že se hned tak nepoletí a bude to čím dál horší. Do
Lukly (což je v principu jedna ulice) mířily davy lidí, ubytovací kapacity docházely, zásoby také, především, ale všem docházela energie a trpělivost. Nebyl to konec, jaký jsme si představovali, ale to k horám prostě patří.🙏

Zrušené lety, čím dál víc lidí, žádný oficiální systém a každý se snažil v tomhle chaosu získat nějakou výhodu.❌️〽️❓️

Smířili jsme se s tím, že do tohoto jemného systému vztahů, protislužeb, úplatků a protekcí nemáme šanci proniknout, na letiště jsme tak ani nechodili. Zatímco ostatní tam chodili každý den s nadějí a vraceli se zklamaní (tzv. Cimrmanova frustrační metoda), my jsme byli v klidu. Vsadili jsme na naše koně – Subin, Trávu a doufali jsme, že jsme vsadili udělali dobře.

Když to zkrátím – Subin je bůh!👍🤩💪 Vzhledem k tomu, kolik jich v Nepálu mají, tak nevím, který z nich, ale je mi to celkem jedno. Dostali jsme avízo, za 10 minut nás vyzvedla Didi, zburcovala tam půlku letiště, za hodinu jsme seděli v letadle a do hodiny přistáli v Ramechhapu. Pak se nebe zavřelo a ten den už nikdo další z Lukly neodletěl. No TVL.Z Ramechhapu nás čekala 9h cesta jeepem. Pár zpráv se Subinem a najednou byly místa v letadle, který ještě před chvíli nebyly. Za hodinu jsme už přistávali v Kathmandú a za chvíli už sedíme v . A to i přesto, že ráno před tím vypadla v celé Lukle nejdřív elektrika a pak i mobilní síť.❌️💥

Později jsme pochopili, že na tom nedělal jen Subin, ale bylo to soustředění úsilí více lidí – , Miri
… stejně jako jsme neměli šanci poznat kdo tahá za nitky na letišti, netuším, kdo všechno se toho účastnil. Ale fungovalo to! Díky všem moc. I tohle zásadně přispělo k úspěchu výpravy. We'll be back. Soon.

🇳🇵Nepál: Den poté.Večer v den sestupu pro nás místní připravili oslavu – s jídlem, pivem a dortem. Všechno jak má být.Hn...
25/12/2025

🇳🇵Nepál: Den poté.
Večer v den sestupu pro nás místní připravili oslavu – s jídlem, pivem a dortem. Všechno jak má být.
Hned ráno se ale střetlo hned několik faktorů – moje touha rychle sejít do Lukly a co nejdřív se doslova odjebat do Kathmandu. Proti tomu stála touha Peggy si konečně odpočinout, čerstvě napadaný sníh měnící se v břečku a bahno a taky 35 km sestupu do Lukly s plnou bagáží a blížící se fronta.

Ještě před cestou do Lukly jsme zašli se rozloučit s Nelsem a poděkovat mu, že nám nabídl V C3 nocleh. Cesta nám vůbec neubíhala, únava byla velká, neustále jsme někde zastavovali a odpočívali, dorazili jsme tak pouze do Namche a do Lukly se dostali až druhý den pozdě večer, kdy už celá Lukla spala a hotely byly vesměs zavřené. I tak nám nabídli, že nám uvaří, Nepálci nezklamali.

🇳🇵Nepál – 🗻Ama Dablam – Summit Day.Za silného větru jsme sestoupili do C3 (v cca 6350 m), a prochladlí se nahrnuli do př...
09/12/2025

🇳🇵Nepál – 🗻Ama Dablam – Summit Day.
Za silného větru jsme sestoupili do C3 (v cca 6350 m), a prochladlí se nahrnuli do předsíňky k nějakému Američanovi s Nepálským guidem. Chtěli jsme si jen obléct péřové kalhoty a pokračovat dolů, ale uvnitř stanu se naše perspektiva změnila velice rychle. Z nějakého Američana se stal Nels, o hlavu větší než já, a nabízí nám ať zůstanem. A ani nás nemusí moc přesvědčovat – než jsme si navlíkli péřový kalhoty a rozehřáli se, venku je tma.

S noclehem jsme nepočítali, máme jen nouzové bivakovací pytle. Noc tak přečkáváme v sedě proti sobě, každý ve svém pytli. Nohy skrčené do minimálního prostoru, prakticky nespíme. Venku zuří vánice a sníh neustále zasypává jednu stranu stanu. Hlavně že není zima a jsme chráněni před větrem. Prostě neplánovaná noc v cizím stanu v horách.

Nad ránem Nepálec vyráží k vrcholu, Nels vyráží dolů a po chvíli po něm zahajujeme sestup i my. Celou noc jsme nejedli a téměř nepili, jdeme tak dolů pomalu a ultra-opatrně, nikam nespěcháme. Vítr se trochu uklidnil a od 6200 níž jsme v závětří.

Do BC dorážíme za tmy, potkáváme se večer s Maruškou , druhý den ráno i s Nelsem. Zpětně si pořád lámeme hlavu nad tím, jestli bylo lepší zůstat přes noc nebo pokračovat dolů. Jestli byla trasa pod 6200 m.n.m. v závětří (stejně jako cestou nahoru) nebo foukalo o níž. To se už nedozvíme. Než jsme vlezli k Nelsovi do stanu, šli jsme v režimu řízeném adrenalinem, kdy si člověk uvědomuje důležitost situace, smysly se zostří a člověk se soustředí na každý krok. To s příchodem do stanu opadlo, Nels nám nabídl úkryt před větrem a jsme za to moc vděční.🙏

Ve BC nás kluci z vydatným jídlem, dortem a pivem. Nejlepší oslava! Ráno jsme se probudili do 20 cm nového sněhu, vyrazili poděkovat Nelsovi a až pak se vydali na sestup.

Ze stanu z C3 žádné fotky nemáme, ale cestou dolů se bylo na co koukat.

🇳🇵Nepál: 🗻Ama Dablam - Summit Day🗻:Je neděle 3 ráno a vyrážíme z BC. Máme v plánu jít tak, jak jsme chtěli – rychle naho...
05/12/2025

🇳🇵Nepál: 🗻Ama Dablam - Summit Day🗻:
Je neděle 3 ráno a vyrážíme z BC. Máme v plánu jít tak, jak jsme chtěli – rychle nahoru a rychle dolů. Light and fast. Žádné výškové tábory, žádní nosiči ani guidi, prostě sami za sebe. V tomto nám vyšli vstříc Subin z a Tráva z .cz. Všude jinde by se nám nejspíš vysmáli.

Máme jeden den 100% počasí, další den je tak 50/50, pak se má zvednout vítr, přijít fronta, sníh a pak už je všechno špatně. K tomuto dni jsme to směřovali.

Před šestou ranní procházíme kolem stanů C1 (5700 m.m.m), kousek měníme tenisky za pohorky, cvakáme se k fixním lanům a stoupáme po skále výše. Těsně před C2 nás čeká nejtěžší místo – Yellow Tower - 30m kolmá skalní stěna. Technicky to není žádný drámo, ale je to v 6000 a je to kolmý, každý se tam dost zapotí. C2 je asi nejvíc epic výškový tábor co si jde představit. Pár stanů přišpendlených na malém skalním prostoru. Jsme tady zhruba o dvě hodiny později než bychom chtěli, ale díky tomu nikoho nepředcházíme a nikdo se nám tu nemotá.

Nasazujeme mačky a pokračujem v krasojízdě. Dál už jdeme všechno po sněhu a ledu. Na kopci je celkově mnohem více sněhu než obvykle, místo schodů a stupů ve sněhu je často vzhůru jedno sněhovoledové koryto. To všechno stojí síly navíc, ale zatím jich máme dostatek. Kousek pod C3 s radostí potkáváme Marušku , ta už má výstup úspěšně za sebou a jde dolů. Posledních 400 m výškových už je jen o síle a morálu – nebe pořád bez mráčku, čas dobrý, vrchol kousek nad námi. Škrábeme se nahoru a za necelých 13 hodin od startu jsme nahoře. YES!

Užíváme si krátce pocit na vrcholu, ale moc se tam nezdržujeme. Začíná brutálně foukat, po cestě se není kde schovat a musíme si pospíšit. Panika není na místě, ale pospíšit si musíme, brzy se setmí a ochladí. Napolo slaňujeme, napolo scházíme, při každém přecvaknutí z lana na lano opakujeme stejný postup, není prostor pro chybu.

Máme to pod kontrolou, ale i tak jsme značně prochladlí a v C3 (cca 6350 m) se snažíme schovat v předsíňce stanu, abychom si oblékli péřové kalhoty. Stan patří nějakému Američanovia přesvědčuje nás ať zůstaneme.

🇳🇵Nepál: Další ráno jsme se probudili v Chola Pass. Naše aklimatizace se blížila ke konci, zbývalo vylézt na poslední ko...
01/12/2025

🇳🇵Nepál: Další ráno jsme se probudili v Chola Pass. Naše aklimatizace se blížila ke konci, zbývalo vylézt na poslední kopec do 5900 m.n.m., tam přespat, dát si rest day a vyrazit. Teoreticky jsme to měli zmáknuté, ale počasí nám do toho trochu hodilo vidle, blížila se masivní fronta, sněžení, pak už bylo všechno špatně.. Do té doby pecka počasí, ale ať jsme počítali, jak jsme počítali, tak nám to nevycházelo, chyběl nám den až dva (a za ledničkou určitě nebyly).

Zkrátili jsme tedy aklimatizaci a už nás čekal jen ten rest day. A taky jsme potřebovali si vyzvednout lezeckej matroš v Namche a dojít do BC pod Ama Dablam – tak na to máme ten rest day, že? V Pangboche jsem vybalil batoh (obsah tam nechal Peggy) a vyběhl směrem do Namche, tam nabral lezeckej vercajk a vyběhl zpět. Peggy mezitím nabalila věci ze dvou batohů do jednoho a vyrazila s tím do BC. U mě to vyšlo asi na 30 km, 2000 m nahorů, 2000 m dolů, Peggy měla batoh tak monstrózní, že na to koukali i nosiči. Sečteno podtrženo – rest day to nebyl.

Rest day jsme potřebovali, tak jsme ho odložili na další den. Pohoda v kavárně v Pangboche, kafe, pivko, na večer jsme nalehko dorazili do BC, plánujeme jak druhý den vyrazíme, ale objevil se problém – zatím prý nemáme permit. Protože poslední celý týden nějaký svátek či festival. Diwali, Deepawali, Diskowali... je to úplně jedno. Všechny jsou stejný, místní po sobě stříkají barvy, rozsvěcují světla a nic nefunguje. A všechny se jmenují di-něco-wali. Co budem dělat? Jsme dost bezradní, ale po chvíli máme jasno - spojíme se Subinem na přímo. Jestli to někdo dokáže vyřešit, tak je to Subin. V BC není signál, je tma, takže už ani satelitní internet, čeká nás výprava za signálem. Subin nás ujišťuje, že zítra budeme mít permit a můžeme vyrazit. Do BC dorážíme se vracíme v 11 večer.

Klid před bouří? Spíš napětí před startem.

Náš plán od začátku byl dát to na jeden zátah BC-vrchol-BC. Vzhledem k počasí je to i naše jediná možnost – máme jeden 100procentní den a jeden den jakžtakž. Čeká nás 2300 m nahorů i dolů, vyspat se potřebujem, aspo, trochu. Start odkládáme na 3 ráno. Ve 3 vyrážíme vysněnému kopci a našemu velkému dni.
Máme 1 pokus, ale jsme připraveni.

🇳🇵Nepál – Rest day a dálDo dlouhém dni jsme se rozhodli trochu zvolnit, vyšli jsme na Gokyo Ri🗻 a ani nepokračovali hned...
25/11/2025

🇳🇵Nepál – Rest day a dál
Do dlouhém dni jsme se rozhodli trochu zvolnit, vyšli jsme na Gokyo Ri🗻 a ani nepokračovali hned dál. Radost z pohybu nalehko byla veliká, fakt jsme si to užívali. Dokonce jsme si dovolili dopřát si teplou sprchu, která se nám málem stala osudnou. Peggy ztuhlo koleno a jen s vypětím všech sil jsme našli v lékárničce poslední zbytek kinesiopásky. Měli jsme jeden pokus, muselo to vyjít. Koleno jsme zatejpovali a pokračovali na Chola pass. Kousek pod sedlem jsme potkali místní slepice a naprosto epický západ slunce. Zakempili jsme přímo nahoře a posunuli tak laťku aklimatizace nad 5400 m.n.m.





Nepál🇳🇵 – big day. Tohle začalo připomínat naše klasické etapy z před dvou let. Vymysleli trasu z Thame k jezeru Gokyo. ...
18/11/2025

Nepál🇳🇵 – big day. Tohle začalo připomínat naše klasické etapy z před dvou let. Vymysleli trasu z Thame k jezeru Gokyo. 21 km z 3900 do 4800 m.n.m. nezní nijak strašidelně, jenže po cestě je sedle Renjo La v 5360 m.n.m. a zhruba od 5000 metrů byl sníh. Klasicky se tento úsek chodí za dva dny a to jen proto, že nejde rozdělit na víc úseků. My měli s sebou stan a čelovky a nebáli jsme se jít do večera a potmě. Kdyžtak zakempíme…🗻

Chodit dlouho a pozdě mě baví čím dál víc. To už cesty byly bez lidí, bahenní cesta vyšlapaná ve sněhu byla ztuhlá, vůbec jsme nečvachtali ani neklouzali, vychtali jsme epický západ slunce a když se setmí, vylezou zvířata. Pod sedlem jsme potkali něco co připomínalo fretku či kunu a něco hledalo v koších na odpadky.

Bavilo nás to tak, že jsme začali dělat opičky, nejvíc nás ale překvily solární panely v sedle a na ně napojená nabíjecí stanice pro mobily a jinou elektroniku. Sedlem jsme prošli před osmou a když jsme značně unaveni před půd desátou došli na Gokyo, první otázka místních byla: „Are you Czech?“

Když přijdou dva lidi s batohem až o půl desáté (poslední foto), tak to asi můžou být jen Češi. Naprosto nečesky jsme však nedostali žádný p***b, ale i v tuhle hodinu nám uvařili jídlo. Byl to náročný den, ale jeden z hodně povedených a památných dní.

Nepál: I dál jsme pokračovali v aklimatizaci vlastním způsobem. Vydali jsme se cestou nechozenou směrem k sedlu Tashi La...
17/11/2025

Nepál: I dál jsme pokračovali v aklimatizaci vlastním způsobem. Vydali jsme se cestou nechozenou směrem k sedlu Tashi Laptsa. Jen takový výpad neprošlapanou cestou kam až nás to pustí a zpět.

Bez batohu cesta pěkně odsýpala, krájeli jsme výškové metry, až najednou cesta pěšina zmizela. Žádná pěšina, žádné stopy, jen Sníh, kameny, oblačnost, mlha a zima. Tak se ohlásilo 5000 m.n.m. a vydali se zpět.

Nechtěli jsme to nijak natahovat, protože další den jsme měli naplánovaný dlouhý den. Rychle jsme se vrátili do našeho luxusního mista se stanem.

4. den jsme se tak do 5000, ale nespali jsme výš než ve 3900 m.n.m.

🇳🇵Nepál! Teď, když jsme zpátky a trochu se dali do kupy, můžeme se podělit o náš letošní příběh. Že jsme pak lezli na Am...
15/11/2025

🇳🇵Nepál! Teď, když jsme zpátky a trochu se dali do kupy, můžeme se podělit o náš letošní příběh. Že jsme pak lezli na Ama Dablam, už asi víte, tak se podělíme o to, jak jsme k tomu přistoupili. Tak tedy:

Jestli jsme si něco odnesli z naší předchozí návštěvy, že zařídit se dá mnohé, je třeba vsadit na správné koně. Naše první kroky tak vedly Czech Pubu, kde jsme se odvezdali do rukou Subina a jeho a a české odnože .cz

Do Kathmandu jsme dorazili úterní odpoledne, už ve čtvrtek brzo nás kunovická L410ka hodila letiště (přímo v Káthmandú, není samozřejmé) do Lukly a vyrazili aklimatizovat. Letěli jsme společně s Maruškou co se taky chystala na Ama Dablam, na rozdíl od nás se neplánovala zdržovat žádným trekem okolo a vyrazila rovnou pod kopec.

Náš odhad – spíš taková střelba od pasu – bylo, že bychom mohli další víkend, tedy za nějakých 9 dní se pokusit o rychlovýstp na jeden zátah:
BC - vrchol - BC.

Cestou jsme zastavili jen na Hillaryho mostu, protože ten zeštíhluje (foto 6) a taky nás překvapil kamzík (foto 7 - nezaměňovat😁 ) jinak jsme si řekli, že není čas ztrácet čas a došli rovnou do Namche Bazaru. Po pracovní noci, kdy jsme spali asi hodinu, to byl docela tvrdej den. Další den nás dostihla práce znovu a zůstali tak celý den v Namche. Namche je nakonec dobré místo na home office. Dál jsme se vydali západní cestou do Thame a další noc strávili ve stanu ve 3900 m.n.m. Pecka.

Hned jak jsme opustili Namche, provázelo nás ohlušující ticho. Nikde nikdo – jaký rozdíl oproti hlavní trase do Everest Base Campu a situaci před dvěma lety.

Adventure Racing World Championship. Finish line. 7 days, 10 hours. Longest race I have ever done and definitely one of ...
04/10/2025

Adventure Racing World Championship. Finish line. 7 days, 10 hours. Longest race I have ever done and definitely one of the most beautiful and most difficult.

After recent troubles I am so stoked and emotional to be back - back in adventure racing, the sport I love and in community of like-minded people from all over the world.

Biggest thanks goes to my team who made it with me and big thanks to race organizers for putting a course like this.


Adresa

Revoluční 12B
Sumperk
78701

Telefon

+420725040585

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Pavel Paloncý zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Odkazy

Sdílet

Kategorie