19/02/2023
Dnes jsem měl na předposlední část stavby grónského kajaku na dílně pomocníka šárka Kolovratová :) Úkolem deštivé neděle bylo potáhnout kostru kajaku, vše pěkně zašít a připevnit kokpit, aby byla loď připravená na poslední fázi, tedy nátěr.
Nebudu vám lhát, je to makačka. Sedm hodin čisté práce téměř bez přestávky. Kostra se musí před potažením přeměřit, srovnat hlavně kýl a ostatní podélné nosníky spodní části paluby, aby loď na vodě držela směr. Potom už jen rozměřit potah (nylon), ušít kapsy ve špicích kratší, než je délka lodě, napnout látku přes špičky, přišpendlit střed látky na kýl a konečně obrátit loď.
Pak přichází na řadu zkracování potahu na horní palubě pro stahování a šití. Chvilku jsem nad tím váhal, ale po dnešku jsem opravdu rád, že jsem dal peníze za tavnou řezačku, protože s ní je řezání opravdu koncert, konce jsou hned zatavené a vše je otázka vteřin.
Pak už se potah nejprve stáhne širokým stehem před i za kokpitem a nakonec přichází to nejdůležitější - podélný šev na horní palubě. Od obou špiček pěkně až ke kokpitu. Přiznávám se, že jsem se toho trochu poprvé bál, ale vše proběhlo tak, jak má, jen mě trochu dostala časová náročnost. Ty stehy jsou po cca 5mm a je jich tam panečku opravdu požehnaně, navíc se pořád musí utahovat a napínat, takže si člověk ani vteřinu neodpočine.
Nakonec přichází kokpit, který se musí nejprve správně rozměřit, umístit, vyřezat látka uvnitř a nechat ten správný poměr na přišpendlení k obruči kokpitu.
Když je i kokpit na místě, pak přichází na řadu žehlička a vyžehlení horní paluby.
No a je to... loď je na světě. Má tvar, krásnou štíhlou siluetu a vyrostla pod mýma rukama v malé dílničce v Chrášťanech. Už ji čeká jen polyuretanový nátěr, na který ještě čekám.