06/01/2026
Slova našeho trenéra,která stojí si za to přečíst💚💙
Wau. Je to veliká bomba.
Obrovská gratulace Jiřímu Klímovi, našemu mládežnickému odchovanci, k zisku stříbrné medaile. Dnes je to ještě trochu hořké po prohraném finále, ale s odstupem času se tenhle úspěch ukáže v celé své síle.
Je to nádherná chvíle nejen pro Jirku, ale především pro rodiče Petru a Jirku, kteří obětovali nespočet hodin času a energie rozvoji Jirky i Ondry. Stejně tak patří velké poděkování prarodičům Věrce a Zdeňkovi, nepostradatelné součásti Klíma TEAMU. Jejich obětavost dnes nese ovoce – stříbro v nejcennějším dresu se lvíčkem na prsou. Věřím, že i z USA jsou právem hrdí na svého syna a vnuka.
Jirka odehrál výborný turnaj – 7 utkání, 4 body (1 gól a 3 asistence), 73 minut a 25 sekund odehraného času (zdroj IIHF.com). Slušná porce minut a jasný příspěvek týmu. Ano, všichni bychom si možná přáli víc, ale hrdost jednoznačně převažuje.
Jako jeden z trenérů jsem pyšný už na Jirkovy první krůčky na ledě. A sluší se připomenout, že v nelehkých začátcích mládežnické kategorie ročníků 2003–2006 mají na tomto úspěchu svůj podíl i rodiče Jirkových spoluhráčů. Podporovali naše někdy možná bláznivé kroky, vždy přiložili ruku k dílu a odjezdili stovky kilometrů. Když v Hronově na konci února končil provoz ledové plochy, my jsme až do dubna objížděli republikové turnaje. V létě jsme trénovali v Letňanech, Říčanech, Nymburce a Hradci Králové. Dnes je vidět, že to všechno mělo smysl.
Toto dobrodružství jsem sdílel s Lukášem Polejem, Vaškem Kubečkem a nepostradatelnou vedoucí družstva Radkou. Později se k nám přidal Leoš Kamaryt. Brankářům se věnoval Pavlus, což se také jednoznačně pozitivně projevilo. A nesmím zapomenout ani na Jirkovy spoluhráče, protože i oni svými výkony přispěli k jeho rozvoji. Poděkování patří i Kócovi, který se z utahovače bruslí stal ředitelem tohoto FB profilu.
I když se to možná v této slavnostní chvíli úplně nehodí, moje ješitnost mi nedá nepřipojit ještě jednu zamyšlenou poznámku.
Dnes by se měli alespoň v duchu zamyslet ti, kteří v době, kdy Jirka nastupoval proti o tři až čtyři roky starším soupeřům, s oblibou poukazovali na každý detail. ČSLH Královéhradeckého kraje jsme dvakrát oficiálně žádali o povolení ostaršení hráče – a dvakrát bylo zamítnuto.
Paradoxně právě za stavu 14:0 vznikla situace, kdy byl ke „konfrontaci“ postaven o čtyři roky mladší hráč, který vstřelil hattrick. Přesto tehdy zvítězil formalismus nad zdravým rozumem. A nebýt změny přístupu po převzetí soutěže libereckým krajem a osobní návštěvy svazového funkcionáře, mohl mít Jirka zastavenou činnost až na dva roky. Tehdy bylo ostaršení povoleno přesně v rozsahu, o jaký jsme žádali už na začátku.
Nálepka „podvodníka“ tak zůstala na mně. S odstupem času mohu říct, že pokud to znamenalo víru v talent, ochranu jeho rozvoje a odvahu jít proti proudu, jsem s touto nálepkou smířen – a vlastně i hrdý. I takové příběhy bohužel mládežnický hokej psal.
Co mě ale mrzí nejvíc, je něco jiného. Na oficiálních webových stránkách ani na FB profilu hronovského klubu zatím není ani zmínka o tom, že jejich odchovanec oblékl nejcennější reprezentační dres a přiveze medaili z mistrovství světa, včetně ocenění pro nejlepšího hráče utkání. Přitom právě takové momenty mohou inspirovat další děti, jejich rodiče i celou mládež. Když jsem sledoval profily a weby jiných českých klubů, které byly na své odchovance právem hrdé, bylo mi z toho lidsky smutno.
O to důležitější je říct znovu a nahlas:
Jirko, ještě jednou velká gratulace. Jsme na tebe nesmírně pyšní.
IIHF - Home 2026 IIHF WORLD JUNIOR CHAMPIONSHIP
